Státy Evropské unie (EU) se shodly na omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu o 15 procent, a to kvůli očekávanému omezení dodávek této suroviny z Ruska. Jedinou zemí, která návrh nepodpořila, bylo Maďarsko.
Informovalo o tom MPO.
„Odsouhlasili jsme dohodu o solidaritě a jednotě, která napříč evropským kontinentem pomůže zajistit dostatečné dodávky plynu pro nadcházející zimu. Balíček nese název Save Gas for a Safe Winter, tedy Šetřete plynem pro bezpečnou zimu, a to je podstatou dnes přijaté dohody,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
Cílem balíčku je zajistit dostatek plynu pro celou EU před nadcházející zimou s ohledem na možné přerušení dodávek z Ruska.
Evropská komise o dalších dodávkách zemního plynu jedná s Nigérií a již dojednala memoranda s Izraelem, Egyptem, Ázerbájdžánem nebo s Norskem.
Druhou částí tohoto balíčku jsou vodítka zahrnující paletu opatření, která mohou členské státy přijmout s cílem snížit spotřebu plynu.
Navržená opatření mají zajistit dostatek dodávek plynu pro chráněné zákazníky, koordinovat snižování spotřeby plynu v domácnostech, veřejných budovách, energetice a průmyslu.
Obsahuje výčet preventivních opatření a věnuje se mimo jiné i společné poptávce členských států, úsporám skrze snižování spotřeby v sektorech vytápění a chlazení, navrhuje snížení teploty ve veřejných budovách na 19 °C a v domácnostech snížení o 1 °C, ale řeší i podporu využívání alternativních zdrojů energie (uhlí, biomasa, nafta, jaderná energie) v průmyslu a energetice.
Hlavní částí návrhu je nařízení Rady umožňující vyhlášení „unijní výstrahy (Union Alert)“.
Brusel tak může po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU.
Návrh nařízení stanovuje cíl snížit mezi letošním srpnem a koncem března 2023 spotřebu plynu o 15 procent ve srovnání s průměrnou spotřebou v tomto období za posledních 5 let.
Ruský plynárenský gigant Gazprom ve středu 27. července uzavře další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě.
Dodávky plynu se tak dále sníží na 33 milionů metrů krychlových denně, tedy zhruba 20 procent kapacity. (pel)