Dotace na sociální podniky pomáhaly víc příjemcům než sociálně ohroženým, odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
Dotace na sociální podniky pomáhaly víc příjemcům než sociálně ohroženým, odhalila kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Rozdělování těchto dotací ve výši téměř 1 miliardy korun provázela celá řada nedostatků. Podporu tak dostaly i neúčelné a neefektivní projekty. Mnohdy navíc pomáhaly spíše jejich příjemcům než sociálně ohroženým lidem.
Informoval o tom NKÚ.
NKÚ prověřoval, jak MMR, MPSV a Centrum pro regionální rozvoj rozdělovaly v letech 2015 až 2021 peníze na podporu sociálních podniků. Finance šly ze dvou operačních programů.
Například jedna příjemkyně dotace použila peníze EU ve výši téměř 2,9 milionů korun na nákup nemovitosti od manžela.
Cílem sociálních podniků je zaměstnávat a sociálně začleňovat osoby znevýhodněné na trhu práce, jako jsou např. dlouhodobě nezaměstnaní, osoby po výkonu trestu či se zdravotním postižením.
K nesrovnalostem docházelo i přesto, že ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a Centrum pro regionální rozvoj (CRR) nastavily při výběru „husté síto“.
Zamítnuto bylo až 76 procent žádostí nesplňujících stanovená kritéria. Z původních 1 676 žádostí nakonec subvenci dostalo jen 405 projektů.
NKÚ zkontroloval rovněž 12 vybraných příjemců dotací. U nich kontroloři prověřili 16 projektů za bezmála 63 milionů korun.
Zatímco řada podpořených sociálních podniků využila dotaci účelně a efektivně, plná polovina projektů z kontrolního vzorku byla naopak vyhodnocena jako omezeně účelná a efektivní či dokonce jako zcela neúčelná a neefektivní.
Jednou z příčin byla ministerstvy nedostatečně nastavená pravidla.
„Například nebyly stanoveny hranice maximální výše podpory na jednoho účastníka projektu, resp. na jedno vytvořené pracovní místo. Podpora jedné osoby v projektu OPZ tak např. převýšila roční průměr 170 tisíc korun až šestinásobně, když přesáhla 1 milion korun za rok,“ upozornili kontroloři.
Požadavky na plnění principů sociálního podnikání byly nastaveny nevhodně, takže k jejich splnění stačilo mnohdy opravdu málo.
„Aby podnik vyhověl podmínce podnikání zodpovědného k životnímu prostředí, stačilo mu doložit tři účtenky o nákupu ekologicky šetrných výrobků – např. čisticích prostředků,“ uvedl NKÚ.
Tři účetní doklady za rok o odběru či dodávce zboží nebo služeb od firem ze stejného nebo sousedního kraje zase stačily k naplnění podmínky uspokojování potřeb místní komunity – jedno, že firmy byly vzdáleny i třeba sto kilometrů.
Při kontrole evropských peněz z IROP odhalil NKÚ významný systémový nedostatek. Spočíval v proplácení nezpůsobilých, a tedy neúčelných výdajů příjemcům dotace na nákup nemovitostí od osob blízkých.
Kromě již zmíněného případu výplaty téměř 2,9 milionů korun na pořízení nemovitosti od rodinného příslušníka, což představovalo 69 procent z celkové dotace, odhalili kontroloři NKÚ další dva obdobné případy.
Došlo tak k významnému selhání řídicí a kontrolní funkce jak ze strany CRR, které projekty doporučilo, tak i u MMR, jež tyto výdaje proplatilo.
Kontroloři NKÚ dále zjistili, že v řadě případů vznikaly nové sociální podniky s významnou personální vazbou na jejich předpokládané odběratele a dodavatele.
Motivací ke vzniku nových sociálních podniků tak byly mnohdy spíše ekonomické výhody plynoucí příjemcům než samotná pomoc znevýhodněným skupinám osob.
Někteří se tím ve svých žádostech o dotaci ani netajili. Přitom naprostá většina kontrolovaných podniků nedosahuje hospodářských cílů stanovených v podnikatelských plánech.
Např. jejich tržby byly oproti plánům nižší až o 80 procent, což je i rizikem pro dlouhodobé samostatné fungování těchto sociálních podniků.
Ministerstva nesouhlasí s některými závěry kontroly
„V rámci kontroly nebyly zjištěny žádné systémové nedostatky ani porušení právních
předpisů ze strany MPSV. Z uvedených výtek však budeme čerpat při nastavování nových pravidel tak, aby bylo ještě více posíleno účelné a efektivní nakládání se zdroji ze státního rozpočtu i EU,“ uvedl resort v prohlášení.
„Sociální podnikání má rozhodně smysl podporovat, protože dává příležitost lidem s hendikepem zapojit se zpět na trhu práce a tím i zlepšit kvalitu svého života. Proto jsme rádi za každý z 235 projektů, který tyto cíle naplňuje. Rizik jsme si vědomi a proto neustále zlepšujeme kontrolní systém u projektů tak, aby nedocházelo k jeho zneužívání a to v úzké spolupráci se všemi aktéry implementace a to včetně NKÚ,“ uvedlo MMR. (pel)
