Realita developerských projektů je diametrálně odlišná od jejich vznešených a lákavých názvů. (Ilustrační foto domu v projektu, jež láká na park...)
Developer Central Group nabízí zákazníkům v aktuální nabídce (v „doprodeji“) byty ve třech projektech, které se holedbají honosnými názvy, jež mají vytvářet dojem harmonie, souladu s přírodou a mnoho dalších výhod a pozitivních emocí. Realita je však diametrálně odlišná. Jedná se typicky o „kasárenské“ činžáky, v nichž se developerovi podařilo na co nejmenší plochu vměstnat co nejvíce bytů v místech, jež s emocionálně vznešeným a lákavým názvem nemají skoro nic společného.
Pochopitelně, jde o nabídky za ceny, které odrážejí honosnost názvu toho kterého projektu (a vysokou poptávku), ale ani trochu neodrážejí mnohem přízemnější a obyčejnější realitu. Namísto parku či přehrady je dominatnou nabízených domů či bytů silnice, tedy pouliční ruch a dopravou znečištěné ovzduší.
Ostatně, stačí porovnat vizualizace či fotografie domu s honosným názvem a ještě hnonosnějšími marketingovými lákadly, tak typickými pro velkodevelopery, kteří prodávají byty jako housky na krámě a zaklínají se přitom zákazníky, aniž by jim na spokojenosti jejich bydlení a skutečné kvalitě bydlení (jehož podstatnou stránkou je nejen vnitřní dispouzice, ale i okolí domu) záleželo.
Tak například projekt „U Hostivařské přehrady“. Marketingově jsou opěvovány jako „moderní byty v zeleni blízko metra“.
„Přírodou obklopená lokalita v těsné blízkosti největšího pražského přírodního koupaliště a rozsáhlého lesoparku…“, opěvuje velkoprodejce ubikací pro zoufalé klienty své dílo, které přehradu nevidělo ani z rychlíku… Neopomene však podotknout, že projekt je sice „ideální příležitostí pro rodiny s dětmi, vyznavače aktivního trávení volného času, ale i jako výhodná investice“, čímž přiznává, že byty nemusí být pro bydlení tak úplně optimální.
Ale zato jsou optimální pro ty, kdo sice nepotřebují naléhavě bydlet, ale zato potřebují naléhavě investovat své miliony, aby se jim nepoztrácely v ničivé inflaci, ale naopak, aby díky rostoucím cenám bytů udržely svoji hodnotu; bez ohledu na kvalitu kupovaného produktu: jistě si byt v projektu s honosným, marketingově vybájeným názvem někdo opět rád koupí za ještě vyšší cenu, aby ještě více zhodnotil svých ještě více milionů…
Podobně je tomu s nově nabízenými „doprodávanými“ byty v projektu „Rezidence Libeňský park“. Až téměř bizarně působí reklamní developerův text, jenž jako výhodu „rezidence v parku“ uvádí, že se dům nachází v moderní části Palmovky (ta rozhodně není parkem, spíše jeho opakem) a „doslova jen pár kroků od stanice metra a tramvajových linek“. Fakticky jde o krutý protiklad: marketingový „park“ se v realitě mění na silnice a blízkost hlučných tramvají…
Ostatně, foto tohoto „parkového projektu“ působí víc než výmluvně:
Jde prostě o „barák“ u silnice, jež byl developerem vypočítavě a neoprávněně označen za „rezidenci“ (tedy, za cosi honosného, po všech stránkách vysoce kvalitního, což neodpovídá realitě), obklopený jinými baráky, silnicí a automobilovou dopravou, která přináší všechno to, co nepřináší skutečný park a skutečná příroda, tedy hluk, znečištěné ovzduší, nedostatek soukromí a obavu vyjít z domu do betonové džungle, jejímiž králi jsou bezohlední řidiči.
Je téměř opovrženíhodné, že developer u dalšího „doprodávaného“ projektu s – jak jinak, pohádkově vznešeným – názvem „Parková čtvrť“ (jež zcela mylně a klamavě vytváří dojem domů/bytů na teritoriu, kde se prolíná více skutečných parků) s halasnou pompou opěvuje přízemní skutečnost, že byty opatřil kimatizací. Tedy čímsi, co v životě a bydlení manažerů developerské společnosti je jistě banální samozřejmostí. A mělo by být pro byty v Praze (trpící v létě nesnesitelným vedrem betonové džungle) stejnou samozřejmostí, jako je koupelna či WC.
Pro nebohé zákazníky chtivé bydlení v hlavním městě má být klimatizace čímsi jako darem seslaným přímo z nebes.
Ano, klimatizace zřejmě u tchto domů byla abslutní nezbytností, neboť by bez ní byly v teplejších dnech neobyvatelné. Což opět ani trochu nesvědčí o kvalitě domů v tomto projektu. Kdyby domy byly opravdu (jak klamavě indikuje název projektu) situovány v parku či v parcích, nebylo by nutné je klimatizovat.
Kdyby byty byly bez klimatizace obyvatelné, developer by peníze jistě raději ušetřil pro sebe, než aby za ně zákazníkům kupoval klimatizaci. Ostatně, všichni kupující pochopitelně mají onu „klimatizační vymoženost“ započtenu ve své nemalé ceně, kterou museli či budou muset za byty v projektu zaplatit.
Jak opět ukazuje vizualizace, s parkem (pomineme-li 3 nebohé stromy u rušné silnice) nemá projekt mnoho společného.
Spíše by se měl marketingově označovat za „silniční čtvrť“, nikoliv čtvrť parkovou. Raději snad ani z reklamního textu developera neopakovat dnes již tak developersky typickou vějičku o tom, že byty zde jsou výhodná investice na pronájem.
Celé to vyvolává pochybnosti, k čemu vlastně developer byty stavěl (tedy, pomineme-li klasickou – a legitimní – motivace, kterou je co největší finanční zisk v situaci, kdy ceny nemovitostín vystřelily do nebes), když je zákazníkům prodává k tomu, aby je pak pronajaly. Asi opět nejsou pro kupujícího (který jistě vlastní více bytů) tím zrovna nejoptimálnějším pro vlastní bydlení.
Souhrn obecných nevýhod velkoměstských developerských projektů, jež více než domov či bydlení připomínají kasárna či ubikace pro levnou zahraniční nájemní pracovní sílu (myšleno obrazně – ta samozřejmě na předražené „projekty“ nemá peníze):
- projekty jsou ve skutečnosti jen uniformní kasárna, jejichž hlavními rysy a problémy jsou anonymita případně sousedské animozity
- nadměrný rušivý hluk z domu i z okolí
- prachové a emisní znečištění
- dopravní problémy a problémy s parkováním
- nepřiměřeně vysoké nájemné v domech, jež ve skutečnost ovládají mafiánské správcovské firmy, jež ovládají domovní Společenství vlastníků jednotek
- absence soukromí
- nutnost den co den čelit vrtochům a bezohlednostem sousedů
- disharmonické okolí domu/bytu,
- strategická nebezpečnost života v Praze (a jiných velkých městech)
- nesnesitelnost horkých dnů v betonové sídlištní džungli
- absence skutečné přírody v místě a nepřiměřeně vzdálená skutečná příroda
