Den daňové svobody připadá letos podle výpočtů Liberálního institutu na 17. června. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Daňoví poplatníci v Česku budou v roce 2022 podle výpočtů Liberálního institutu pracovat na odvod daní státu 167 dní, o 8 dní méně než loni. Den daňové svobody, tedy pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, letos připadne na 17. června.
Letošní rok je tak jeden z nejméně svobodných od roku 2000, odkdy Liberální institut Den daňové svobody počítá.
Den daňové svobody představuje pomyslnou hranici, jež rozděluje kalendářní rok do dvou období – v části roku do Dne daňové svobody je třeba vydělat na pokrytí výdajů státních a veřejných institucí.
Toto virtuální období 100% zdanění končí Dnem daňové svobody, od kterého vyděláváme sami pro sebe a o vydělaných penězích si rozhodujeme podle vlastního uvážení. Za každých 20 tisíc korun, které si necháme na vlastní spotřebu, stát přerozdělí dodatečných 16 894 korun.
„Ve dvou letech koronavirové pandemie zažila Česká republika dva daňově nejméně svobodné roky a bohužel jsme se posunuli do „nového normálu“, kdy podle všeho budou stamiliardové schodky zcela běžné. Nová vláda fiskální situaci zdědila, nelze ji proto za pozdní Den daňové svobody letos kritizovat, uvidíme, jak se k tomu postaví v dalších letech,“ okomentoval letošní termín ředitel Liberálního institutu Martin Pánek.
„Termín Dne daňové svobody v naší metodice také negativně ovlivňuje válka na Ukrajině,“ dodal.
Liberální institut pro výpočet Dne daňové svobody používá metodiku zaměřenou na výdajovou stranu veřejných financí. Jsou to totiž právě výdaje, které je nutné financovat daňovými příjmy a které, v případě deficitních rozpočtů, determinují i nutnost splácet v budoucnu dluh.
Letošní Den daňové svobody je o deset dní později, než kdy nastává v průměrné zemi OECD.
Nejdříve daňovou svobodu letos přivítali již tradičně v Irsku (25. 3.) a poté ve Švýcarsku (7. 5.), tento týden ji oslaví v Jižní Koreji (19. 5.).
Naopak nejdéle si na ni počkají také již tradičně ve Francii (26. 7.), v Belgii (19. 7.) a ve Finsku (11. 7.).
Průměr OECD oproti pandemickým letům klesl o dva týdny.
„V předchozích ročnících Dne daňové svobody, dávno před pandemií a válkou, jsme varovali, že české veřejné finance potřebují reformu a že trvalé schodky způsobí to, že v krizi nebude kde brát. Také jsme upozorňovali, že v situaci nízkých úrokových měr se na dluh žije snadno, ale že tato situace nebude trvat věčně. Poslední tři roky nám bohužel daly zapravdu,“ uzavřel Pánek. (pel)
