Zatímco většina hlavních světových bank začala kvůli raketové inflaci zvyšovat úroky již loni, ECB pokračuje ve své měnové politice v podstatě beze změny. (Ilustrační foto)
Zatímco většina hlavních světových bank začala kvůli raketové inflaci zvyšovat úroky již loni, Evropská centrální banka (ECB) pokračuje ve své měnové politice v podstatě beze změny. Čisté nákupy aktiv v rámci programu APP by měly být ukončeny ve 3. čtvrtletí. Další vývoj měnové politiky bude záviset na aktuálních údajích a hodnocení výhledu.
Vyplynulo to z prohlášení zveřejněném po zasedání Rady guvernérů ECB.
„Ve stávajícím prostředí vysoké nejistoty si Rada guvernérů zachová při provádění měnové politiky otevřené možnosti a bude jednat postupně a flexibilně,“ uvádí se v prohlášení. „Rada guvernérů podnikne veškeré potřebné kroky, aby naplnila mandát ECB v oblasti cenové stability a přispívala k zajištění finanční stability,“ je uvedeno v textu.
Rekordní inflace, poháněná cenami energií, které od ruské invaze na Ukrajinu letí stále výše, zaměřila pozornost na to, kdy Evropská centrální banka podnikne razantnější kroky ke kontrole nadměrného růstu cen pro spotřebitele.
Banka uvedla, že nedávná ekonomická data potvrdila její očekávání, že koncem tohoto roku ukončí své úsilí o stimulaci pandemie a že přesné načasování bude záviset na ekonomické situaci.
ECB snižuje tempo programu tištění peněz již několik měsíců. Zatím se ale stále vyhýbá závazku stanovit přesné datum ukončení tohoto programu v obavě, že válka na Ukrajině a nebývale vysoké ceny energií by mohly náhle změnit výhled.
Vývoj inflace tak postavil Evropskou centrální banku (ECB) před obtížné dilema ohledně měnové politiky. Její zpřísnění by totiž mohlo poškodit ekonomiku bloku, která se potýká s dopady války na Ukrajině a vzpamatovává se z následků pandemie covidu-19.
ECB přitom patří mezi nejopatrnější centrální banky světa a zaostává téměř za všemi hlavními centrálními bankami, z nichž mnohé začaly zvyšovat úroky již loni.
Jen v posledních dvou dnech zvýšily úroky centrální banky Kanady, Jižní Koreje a Nového Zélandu. Centrální banka USA (Fed) by podle očekávání měla zvýšit sazby v příštích dvou letech nejméně osmkrát.
ECB od roku 2015 nakoupila veřejný a soukromý dluh za téměř 5 bilionů eur (122 bilionů korun) s cílem oživit inflaci, která roky nedosahovala dvouprocentního cíle banky.
Míra inflace v eurozóně v březnu roku 2022 vyšplhala na 7,5 procenta. Jde o rekord od zavedení eura před 20 lety.
To v Česku šlo zdražování ještě rychleji. V březnu vyskočila inflace na 12,7 procenta z únorových 11,1 procenta. (pel)
