Fialova vláda schválila nižší spotřební daň na benzín a naftu v ČR. (Ilustrační foto)
Fialova vláda schválila nižší spotřební daň na benzín a naftu v ČR. Ministr financí současně zvažuje regulaci cen pohonných hmot formou omezení marží čerpacích stanic. Cílem opatření má být snížit výsledné ceny benzínu a nafty. Vláda navrhla snížení spotřební daně na benzín a naftu o 1,50 Kč na litr.
Nižší daň má platit zatím čtyři měsíce – od června do konce září. Snížení daně musí ještě schválit parlament.
Vláda také zvažuje i zastropování marží u prodejců.
Petr Fiala po jednání vlády připomněl, že už minulý týden vláda rozhodla o zvýšení životního minima od dubna o deset procent.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se zvažuje i stanovení maximálních marží, které mohou uplatňovat prodejci pohonných hmot.
Snížení spotřební daně z pohonných hmot by mohlo vést k poklesu cen u čerpacích stanic.
Z litru benzinu se nyní odvádí spotřební daň 12,84 koruny a u nafty je to 9,95 Kč z litru.
Balíček opatření proti vysokým cenám pohonných hmot obsahuje i zrušení silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv.
„Shodli jsme se na snížení spotřební daně na naftu a benzín o jednu a půl koruny na litr,“ konstatoval premiér Fiala
„Opatření pomůže všem dopravcům a občanům, kteří potřebují jezdit autem, snášet lépe nárůsty cen, jež způsobila ruská agrese na Ukrajině,” vysvětlil.
Ke snížení spotřební daně již delší dobu vyzývaly vládu mimo jiné dopravci, podle kterých dosavadní opatření vlády byla pro ně nedostatečná.
Ministr Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval další opatření, která by vedla ke snížení cen na českých benzínkách.
„Velmi vážně zvažujeme zavedení mimořádného opatření, a to stanovení maximálních marží. Je to jedna z dalších možností, ke kterým můžeme přistoupit,“ podotkl.
Konec biosložky
Vláda také schválila zrušení silniční daně pro auta do dvanácti tun a ukončení přimíchávání biosložky do pohonných hmot.
Biosložky jsou součástí pohonných hmot od roku 2007, kdy tehdejší kabinet povinnost zavedl. Dodavatelé od té doby musejí povinně přimíchávat 4,1 procenta biosložky do benzínu a šest procent do nafty.
V Česku se přitom používají tzv. biopaliva první generace, která se vyrábějí z řepky. Právě jejímu pěstování dává velká část zemědělců přednost před ostatními plodinami určenými k potravinářským účelům.
Tento záměr vlády dlouhodobě kritizuje bývalý premiér Andrej Babiš, jehož koncern Agrofert (ve svěřenském fondu) patří mezi hlavní dodavatele řepky pro biopaliva. A také mezi největší příjemce dotací v ČR.
Podle propočtů ministerstva financí by díky zrušení povinného přimíchávání biosložek měla cena pohonných hmot klesnout v průměru o dvě koruny.
Vláda schválila i návrh ministerstva životního prostředí na posun termínu zákazu provozu starých neekologických kotlů o 2 roky, tedy od 1. 9. 2024. (sfr)
