Česká národní banka (ČNB) se dál snaží zkrotit rostoucí inflaci v Česku. Centrální banka zvýšila dvoutýdenní repo sazbu na 5 procent, tedy o 0,50 procentního bodu. Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 4 procenta a lombardní sazby na 6 procent.
Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2001.
Pro zvýšení sazeb hlasovalo pět členů bankovní rady, zbývající dva byli pro ponechání na dřívější úrovni.
ČNB je podle guvernéra Jiřího Rusnoka připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání.
Evropská ekonomika, která se na počátku letošního roku vzpamatovávala z pandemie koronaviru, bude negativně ovlivněna vojenským konfliktem na Ukrajině. Ten spolu se sankcemi proti Rusku vyvolal prudký růst cen energetických, průmyslových i potravinářských komodit.
Povede také podle ČNB k déletrvajícím problémům v dodávkách materiálů a komponent. Očekávaný růst zahraničních cen průmyslových výrobců se tak posunul výrazně vzhůru, zejména pak pro letošní rok.
Vypuknutí války na Ukrajině podle Rusnoka sníží očekávaný ekonomický růst Česka letos zhruba na polovinu.
Na posledním měnovém jednání na počátku února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. To bylo už čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Zdražování v Česku přitom nekončí. Spotřebitelské ceny v únoru stouply o 11,1 procenta. (pel)