Majetek 10 nejbohatších lidí se od vypuknutí pandemie covidu-19 zdvojnásobil. Více lidí ale žije v chudobě, uvedla britská neziskovka. (Ilustrační foto)

Majetek 10 nejbohatších lidí světa se od vypuknutí pandemie covidu-19 v březnu 2020 více než zdvojnásobil. Více lidí ale žije v chudobě. Každé 4 vteřiny zemře člověk kvůli sociálním nerovnostem, uvedla britská neziskovka Oxfam. 

Nízké příjmy těch nejchudších podle ní přispěly ke smrti 21 tisíc lidí denně.

Oxfam obvykle vydává zprávu o globální nerovnosti na začátku zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu.

Na této události se obvykle ve švýcarském lyžařském středisku scházejí tisíce korporátních a politických vůdců, celebrit, aktivistů, ekonomů a novinářů.

Již druhým rokem však bude schůzka, naplánována na tento týden, online. Na programu jsou diskuse o pravděpodobném budoucím vývoji pandemie, rovnosti v očkování a energetické transformaci.

„To, co se děje letos, je mimo měřítka. Téměř každý den se během této pandemie vytvořil nový miliardář, mezitím je na tom 99 procent světové populace hůře kvůli karanténám, nižšímu mezinárodnímu obchodu, menšímu mezinárodnímu cestovnímu ruchu. V důsledku toho bylo vytlačeno dalších 160 milionů lidí do chudoby,“ uvedl šéf Oxfamu Danny Sriskandarajah.

Řekl dále, že „něco je v našem ekonomickém systému hluboce chybné“.

Podle údajů časopisu Forbes, na které se charita odvolává, se mezi desítku nejbohatších lidí světa řadí Elon Musk, Jeff Bezos, Bernard Arnault a jeho rodina, Bill Gates, Larry Ellison, Larry Page, Sergey Brin, Mark Zuckerberg, Steve Ballmer a Warren Buffet.

Zatímco jejich bohatství dohromady vzrostlo od března 2020 do listopadu 2021 ze 700 miliard USD na 1,5 miliardy USD (32,1 bilionu korun), existují mezi nimi značné rozdíly.

Majetek Elona Muska, zakladatele automobilky Tesla, vzrostl o více než 1 000 procent, zatímco majetek zakladatel Mirosoftu Billa Gatese vzrostl „jen“ o skromnějších 30 procent.

Rozhodnutí Oxfamu měřit růst od začátku pandemie, kdy se globální ceny akcií propadly, nicméně mírně zkresluje zjištění.

Bohatství nejbohatších na světě je totiž obvykle vázáno na jejich akcie, které v březnu 2020 prudce klesly, což znamená, že následný růst byl z této nižší základny.

Pokud by Oxfam měřila těsně před vypuknutím pandemie, růst by byl méně výrazný.

Jeden z autorů zprávy Max Lawson však BBC řekl:

„Pokud místo toho vezmete bohatství miliardářů v polovině února 2020, odhadujeme, že nárůst v první desítce nejbohatších mužů je více než 70 procent – což by stále představovalo rekordní nárůst a něco podobného, ​​co jsme nikdy předtím neviděli.“

Zpráva Oxfamu, která také vycházela z údajů Světové banky, uvedla, že nedostatečný přístup ke zdravotní péči, hlad, násilí a klimatické změny přispěly k jednomu úmrtí každé čtyři sekundy.

Za méně než 5,5 USD (méně než 120 korun) žije o 160 milionů lidí více, než by tomu bylo bez dopadů pandemie. Světová banka používá 5,5 USD na den jako měřítko chudoby v zemích s vyššími středními příjmy.

Zpráva také říká, že pandemie nutí rozvojové země snižovat sociální výdaje, protože státní dluhy rostou. Poukazuje také na to, že narůstá nerovnost mužů a žen.

V současnosti pracuje o 13 milionů žen méně než v roce 2019 a více než 20 milionům dívek hrozí, že se nevrátí do školy.

Pandemie podle zprávy nejvíce dopadla na etnické menšiny, včetně Bangladéšanů ve Spojeném království nebo černošského obyvatelstva ve Spojených státech.

„Dokonce i během globální krize se našim nespravedlivým ekonomickým systémům daří přinášet neočekávané překvapení pro ty nejbohatší, ale neochrání ty nejchudší,“ řekl Sriskandarjah.

Řekl, že političtí vůdci mají nyní historickou příležitost podpořit odvážnější ekonomické strategie, aby „změnili smrtící kurz, na kterém jsme“.

To by mělo zahrnovat progresivnější daňové režimy, které uvalují vyšší odvody na kapitál a bohatství, s příjmy vynaloženými na „kvalitní univerzální zdravotní péči a sociální ochranu pro všechny“.

Obavy z prohlubující se globální nerovnosti vyjádřil na začátku ledna také prezident Světové banky David Malpass, podle kterého dopad inflace a opatření k jejímu řešení pravděpodobně způsobí chudším zemím větší škody.

„Vyhlídky slabších zemí jsou stále takové, že budou stále více zaostávat,“ prohlásil. (pel)