Ekonomika ČR vzroste letos o 4 procenta, odhadla analýza ekonomického výhledu pro rok 2022 sestavená Deloitte. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Českou ekonomiku i v roce 2022 výrazně ovlivní celosvětová pandemie koronaviru. Uzavírání chodu ekonomik a celostátní lockdown se odrazil i na meziročním růstu HDP, který byl za rok 2021 pouze 2,4 procenta. V roce 2022 by mělo HDP růst o 4 procenta, ukázala analýza ekonomického výhledu pro rok 2022 sestavená Deloitte. Inflace bude začátkem roku atakovat 8 procent.
Ke zdražování výrazně přispěly problémy v dodavatelských řetězcích, které se projevily
dramatickým růstem cen celé řady materiálů ve stavebnictví a průmyslu, kde se
meziroční inflace ve výrobních cenách zrychlila z nuly na začátku roku
2021 na 14,6 procenta v listopadu loňského roku.
„Začátkem roku 2022 očekáváme další zrychlení inflace, která by měla překročit hranici 8 procent. V následujících měsících by měla zvolna klesat, přesto průměrná inflace v roce 2022 podle našeho odhadu dosáhne 6,4 procenta. Vzhledem k obavám z dopadu zvýšené inflace bude patrně ČNB pokračovat v roce 2022 ve zvyšování úrokových sazeb,“ uvedl David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
Doplnil, že již v první čtvrtině roku by měla základní repo sazba překonat hranici 4 procent. Připomněl zároveň, že výše byla tato úroková sazba naposledy na začátku roku 2002, tedy přesně před 20 lety.
Globální ekonomika podle odhadů vzrostla za rok 2021 o 5,9 procenta. Z velkých ekonomik nejrychleji rostla Čína, a to o 8,1 procenta.
V roce 2022 by se tempo růstu globální ekonomiky mělo dostat na 4,2 procenta. Rizika představují přetrvávající problémy v dodavatelských řetězcích, pandemie a zvýšená inflace.
U českého HDP počítají ekonomové z Deloitte s růstem o 4 procenta. Z hlediska odvětví se v České republice za rok 2021 očekává největší příspěvek k hrubé přidané hodnotě od průmyslu, a to ve výši 1,2 procenta.
„Situace na konci roku naznačuje, že se firmy v průmyslu začínají pomalu dostávat z nejhoršího. Kombinace nedostatku materiálu, rostoucích cen vstupů, včetně cen energií, s ochlazenou domácí i zahraniční poptávkou způsobovala prodloužení dodacích lhůt i o několik měsíců. Všechny atributy se začínají postupně zlepšovat, avšak k plnému obnovení dodavatelských řetězců může dojít až za několik čtvrtletí,“ objasnil Marek.
Fiskální oblast v České republice v roce 2021 výrazně ovlivnily změny v příjmech a výdajích.
Na výdajové straně jde především o propad výnosu daně z fyzických osob kvůli změnám uzákoněným v roce 2020. Celkový dopad na veřejné finance je odhadován zhruba na 100 miliard korun.
Příjmy podle Deloitte oslabilo pokračování dočasného snížení sazby DPH u vybraných výrobků a služeb. Růst ekonomiky, pomohl k růstu výběru sociálního pojistného a výnosu daně z přidané hodnoty.
Nicméně v případě DPH se negativně promítlo dočasné prominutí této daně u dodávek elektřiny a plynu. Celkem za rok 2021 Deloitte očekává schodek celého vládního sektoru zhruba 401 miliardy korun, což je 6,6 procenta HDP.
„Jednou z priorit hospodářské politiky vlády bude muset být fiskální konsolidace, která výrazně sníží schodek vládního sektoru a vrátí veřejný dluh v relaci k HDP na udržitelnou dráhu. Jinak nebude možné udržet rating České republiky na současné velmi solidní úrovni,“ dodal Marek. (pel)
