Přetrvávající problémy v globálních dodavatelských řetězcích brzdily ve 3. čtvrtletí 2021 průmysl a růst HDP v Česku. (Ilustrační foto)

Přetrvávající problémy v globálních dodavatelských řetězcích brzdily ve 3. čtvrtletí 2021 průmysl a růst HDP v Česku, což se negativně projevilo i na výsledné bilanci zahraničního obchodu. Ve 3. kvartálu neplatila žádná restriktivní opatření, což povzbudilo především odvětví služeb a obchodu. Růst české ekonomiky o 3,1 procenta tak podporovala výhradně domácí poptávka.

Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ).

Mezičtvrtletně ekonomika vzrostla o 1,5 procenta.

„K růstu české ekonomiky ve 3. čtvrtletí nejvíce přispívala tvorba hrubého kapitálu a spotřeba. Naopak zahraniční poptávka ekonomický růst silně brzdila. Zatímco dovoz meziročně dále posiloval, nedostatek komponent zejména v automobilovém průmyslu stál za výrazným propadem vývozu,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota ve 3. čtvrtletí rovněž dále rostla. K navýšení nejvíce přispíval vývoj ve službách, především v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Uvolnění protiepidemických restrikcí napomohlo i ostatním službám, které zahrnují například služby osobní péče. Naopak oproti 2. čtvrtletí klesl a meziročně stagnoval zpracovatelský průmysl.

Ve 3. čtvrtletí dál zrychloval cenový růst. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily o 4,1 procenta, nejvíce od konce roku 2008.

„Za zrychlením inflace stály především ceny bydlení a energií. Posílil růst nákladů na vlastní bydlení i nájemné a zdražovala také běžná údržba obydlí. Růst spotřebitelských cen poháněly rovněž dražší pohonné hmoty a dopravní prostředky,“ upozornila Karolína Zábojníková, analytička ČSÚ.

Prudký růst cen ropy a zemního plynu se projevil i dalším zrychlením přírůstku cen průmyslových výrobců v Česku i Evropě.

Tuzemská průmyslová výroba v říjnu 2021 reálně meziročně klesla o 4,9 procenta. Omezení výroby aut kvůli nedostatku čipů a některých komponentů už začíná dopadat i na další odvětví.

Rozvolnění protipandemických opatření znamenalo podle statistiků další posun k normálu z pohledu trhu práce, zejména ve službách. Meziroční růst celkové zaměstnanosti dosáhl 0,6 procenta.

Obecná míra nezaměstnanosti měla dál sestupný trend, z velké části vlivem příznivého vývoje u žen, které se více vracely do odvětví zasažených pandemickými restrikcemi.

Průměrná hrubá měsíční mzda ve 3. čtvrtletí dosáhla 37 499 korun a meziročně se navýšila o 5,7 procenta. Po započtení silného nárůstu spotřebitelských cen ale její reálné zvýšení činilo jen 1,5 procenta. (pel)