Chov prasat se podle českých zemědělců přestává vyplácet. Zhruba polovina se chystá v následujících 9 letech uzavřít své chovy. (Ilustrační foto)

Česku hrozí v následujících letech vepřová krize a že bude ještě více potravinově nesoběstačné. Celkem 52 procent chovatelů prasat plánuje uzavřít chovy do roku 2030, z toho 30 procent se k tomu chystá už příští rok. Řada dalších chce chovy omezit. K razantnímu rozhodnutí nutí české zemědělce především dlouhodobě nízké výkupní ceny. Česko by se tak stalo ještě víc závislé na dovozech masa ze zahraničí.

Ukázal to průzkum Agrární komory ČR, který probíhal v první polovině prosince a zapojilo se do něj 143 zemědělských podniků.

“Uzavírání chovů povede k dalšímu poklesu potravinové soběstačnosti Česka a prohloubení závislosti Česka na dovozech ze zahraničí. U vepřového masa musíme ročně dovážet více než 200 tisíc tun, tedy asi polovinu domácí spotřeby. V případě tržních výkyvů, jako je například další rozšíření afrického moru prasat v Evropě, může dojít k prudkému nárůstu cen pro zákazníky, než jaký zažívají v posledních měsících,” uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ostatní zemědělci sice plánují nadále chovat prasata, ale mnozí jsou rozhodnuti tuto činnost omezit. V příštím roce se jedná podle průzkumu o 43 procent podniků a do roku 2030 půjde o 22 procent dotázaných společností.

Zachovat chovy prasat v současném rozsahu chce příští rok pouze čtvrtina podniků a do roku 2030 pětina.

Naopak rozšiřovat chovy prasat se příští rok nechystá téměř nikdo, pouhé 1 procento oslovených chovatelů v příštím roce a 4 procenta do roku 2030.

Nízké výkupní ceny a rostoucí vstupní náklady

K razantnímu rozhodnutí, jako je omezení chovu prasat či jeho úplný konec, nutí české zemědělce podle průzkumu především dlouhodobě nízké výkupní ceny.

Následují rostoucí vstupní náklady a stále omezenější možnosti odbytu.

Někteří chovatelé dále v průzkumu zmiňovali jako důvod nedostatek pracovníků kvůli odchodu zaměstnanců do důchodu a nízkému zájmu nových pracovníků o tento obor či byrokracii, kterou v omezeném počtu lidí nezvládají.

Poukazovali také na nerovné postavení českých zemědělců v rámci Evropské unie a nejasný výhled do budoucna, který představuje například Zelená dohoda pro Evropu.

Podle ní mají zemědělci do roku 2030 razantně snížit emise z chovů prasat a dalších hospodářských zvířat, ale stále chybí plán, jak by toho měli dosáhnout nebo jak se na plnění těchto cílů budou podílet jednotlivé členské země EU.

Mluví se také o zavedení systému značení potravin podle nutričních hodnot Nutri-score či zdanění červeného masa, kam patří právě vepřové.

Chov prasat se nevyplácí i kvůli EU

Co se týká takzvaných farmářských cen, za které chovatelé prodávají prasata, jejich výše se od vstupu do Evropské unie prakticky nezměnila.

Podle posledních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) z letošního října stála jatečná prasata 25 korun za kilogram živé váhy, což je dokonce o 8 procent méně než před rokem.

Do těchto cen téměř však podle komory nemohou chovatelé promítnout vstupní náklady, které jim v posledních měsících raketově rostou, a prodělávají přibližně 800 až 1 000 korun na každém praseti.

Podle Svazu chovatelů prasat si připlácejí oproti loňsku za krmiva pro zvířata o 20 až 25 procent kvůli rostoucím cenám obilovin či olejnin, které jsou základní přísadou právě do krmných směsí.

Ceny energií jim vzrostly o 5 až 40 procent v závislosti na konkrétním dodavateli a okamžiku fixace. Pohonné hmoty stojí průměrně o 35 procent více a mzdové náklady jim vzrostly o 4 až 6 procent.

“Situace chovatelů prasat je nyní doslova alarmující. Každý podnik – v jakémkoliv oboru podnikání a zemědělství není výjimkou – se zavazuje, že bude hospodařit s péčí řádného hospodáře a bude vytvářet zisk. To znamená, že zemědělci nemohou chovy prasat dlouhodobě dotovat z vlastních peněz, jako se to děje nyní, aniž by ohrozili existenci celé firmy,“ uvedl Petr Coufal, člen předsednictva Svazu chovatelů prasat.

Zmínil dále, že jejich možnosti, jak zvýšit výkupní ceny a promítnout do nich zvyšující se náklady, jsou bohužel omezené.

„Hlavní příčinou nízkých výkupních cen je levné a předotované vepřové maso z jiných částí Evropské unie, především ze Španělska, Německa nebo Polska, které pak v Česku prodávají obchodní řetězce,“ doplnil.

Zoufalou situaci potvrdil i Jiří Horák z podniku Farma Choťovice na Kolínsku.

“Jsme střední podnik, který se vedle chovu prasat zabývá také chovem skotu a rostlinnou výrobou. Provozujeme ještě hotel s restaurací a wellness. Chov prasat je ale bohužel naší nejztrátovější činností a nedává ekonomicky smysl, abychom jej dotovali z našich ostatních aktivit. Chystáme se proto chov prasat omezit, a to už v příštím roce,” sdělil Horák ze zmíněného rodinného podniku, kde hospodaří už jedenáctá generace.

Někteří chovatelé prasat se ještě pokoušejí chovy udržet, přičemž řada z nich v minulých letech investovala do rekonstrukce stájí a pořízení moderních technologií, a prodávají takzvaně ze dvora přímo lidem.

Vznikají také projekty jako online tržiště vepřového masa, který jim v tom má pomoci a který nyní spouští platforma Naši zemědělci. (pel)

Za 20 let ubylo v Česku 26 procent zemědělců. Snížil se hlavně chov zvířat

Brambor se urodilo méně a zdraží. Pěstitele v ČR drtí nízké výkupní ceny a zvažují, zda dál pěstovat

Eurodotace pro malé podnikatele si v Česku shrábli největší agrobaroni

Zvýšení potravinové soběstačnosti je drahý a nebezpečný nápad, varuje institut