Když byly strany nastupující vlády v opozici, prosadily v roce 2017 novelu zákona o střetu zájmů, který okamžitě získal přezdívku Lex Babiš. A právem. Jeho účelem totiž nebylo regulovat podnikání, ale uškodit politicky nyní odcházejícímu předsedovi vlády Andreji Babišovi.
Novela přinesla nové pravidlo, že obchodní společnosti, v nichž mají členové vlády aspoň čtvrtinový podíl, se nesmí účastnit zadávacích řízení na veřejné zakázky a nesmí pobírat dotace.
Jenže, k této poslanecké novele neexistuje důvodová zpráva. Dodnes k ní nebyl vydán žádný metodický pokyn ani jiná pomůcka, podle které by mohli čeští úředníci postupovat.
Zatímco pro šéfa ANO Andreje Babiše se situace kolem střetu zájmu vyřeší odchodem do opozice, zákon o střetu zájmů zůstává jako problém, kterým se bude muset nová vláda zabývat.
Poslanci v podstatě schválili účelovou normu, ve které se cestou českého právního řádu snaží vymezit, kteří podnikatelé nemají nárok na evropské dotace.
Po čtyřech letech od schválení inkriminované novely („Lex Babiš“) stále není jasné, koho se zákon o střetu zájmů vlastně týká. Neexistuje žádný seznam veřejných funkcionářů a obchodních společností, ve kterých mají tito funkcionáři nebo jimi ovládané osoby zákonem požadovaný (tedy aspoň čtvrtinový) podíl.
Kuriozitou je, že zákon by býval zasáhl kandidáta na ministra průmyslu a obchodu Věslava Michalíka u těch společností, které vlastní. Jeho potenciální střet zájmů se – naštěstí pro novou vládní (pěti)koalici – vyřešil tím, že se Michalík své ministerské kandidatury vzdal.
V této souvislosti je třeba připomenout, že zákon o střetu zájmů se týká i veřejných zakázek měst, obcí či státních a městských firem.
O problémech zákona o střetu zájmů se na stránkách časopisu Soukromé právo rozepsal profesor evropského práva Michal Tomášek. Ten úředníkům, kteří řeší veřejné zakázky a dotace, doporučuje aspoň jedno praktické opatření: měli by po firmách kromě existující byrokracie požadovat další papír, a to čestné prohlášení, že nejsou ve střetu zájmů.