Šéfové významných tuzemských firem vyzvali ke „druhé transformaci tuzemské ekonomiky“. Výzvu podepsalo dvaatřicet podnikatelů a manažerů, včetně šéfa ČEZu. Politiky i veřejnost vyzvali ke změnám, které podle nich nastartují transformaci české ekonomiky. Podle Jiřího Weigla z IVK je tato výzva „bezzubá“ a obsahuje „notoricky známé fráze“.

Jako klíčové signatáři výzvy vytipovali tři priority změn, a to budování české značky, otevření země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky.

Ve své výzvě výzvě obhajují i Green Deal, který považují za „příležitost a impulz k akceleraci změn a modernizaci země“.

Mezi konkrétními kroky, které výzva navrhuje, je participace samospráv na daňovém výnosu z místního podnikání, daňová podpora investování obyvatel do akcií malých a středních veřejně obchodovaných firem a státní podpora informovanosti obyvatel o přínosu členství České republiky v Evropské unii a NATO.

Autoři dokumentu vyzývají také k vytvoření centrální autority pro digitalizaci státu, k podpoře jazykových a integračních programů pro kvalifikované přistěhovalce a k úpravě právního a daňového rámce pro zaměstnanecké akcie.

Výkonný ředitel IVK Jiří Weigl v reakci uvedl, že „obsahová náplň výzvy žádnou skutečnou transformaci naší ekonomiky ani náznakem nenabízí“.

„Výčet konkrétních opatření, které podepsaní podnikatelé navrhují, jsou okrajové detaily nebo notoricky známé fráze,“ konstatoval Weigl.

Weigl tvrdí, že kdyby autorům výzvy šlo o skutečnou transformaci, potom by museli zmínit jiné, zásadní bariéry budoucí prosperity a to „na prvním místě devastaci tržního prostředí neprůhledným korupčním systémem unijních dotací, likvidujícím konkurenční prostředí“.

Ředitel IVK signatářům Výzvy vytkl, že v ní neprotestují proti tomu, že „ideologie znovu získává primát nad ekonomickou racionalitou, že například zdroje mají být nadále alokovány nikoliv podle ekonomických kritérií, ale byrokratickými postupy zelené taxonomie“.

Kritizoval je také za to, že je nezneklidňuje „celé směřování EU, které vede ke stále většímu etatismu, zatímco postavení EU ve světovém hospodářství i v nejprogresivnějších oborech dnešní doby se trvale propadá“. (sfr)

Níže přinášíme plný text „Výzvy“ a reakci Jiřího Weigla, výkonného ředitele Institutu Václava Klause (IVK).

VÝZVA K DRUHÉ TRANSFORMACI EKONOMIKY

Jsme nezávislá iniciativa, dobrovolné a otevřené uskupení osobností českého byznysu. Naše výzva je určena všem občanům této země a jejich reprezentantům.

Naše iniciativa má za cíl nastartovat druhou transformaci české ekonomiky a pomoci změnit naši republiku v dalších třech dekádách v otevřenou, respektovanou a úspěšnou zemi. Přispět k vzniku společnosti, která je postavena na ekonomice šetrné k životnímu prostředí s vysokou přidanou hodnotou a schopná úspěšně soutěžit s nejvyspělejšími státy světa.

Naše situace

Česká republika patřila ve dvacátých a třicátých letech minulého století mezi světovou výrobní a technologickou špičku. Jsme přesvědčeni, že jí opět může být.
Po roce 1989 proběhla první transformace naší ekonomiky. Pomohla nám vstoupit do vyspělého světa a stát se jeho součástí. Transformační model devadesátých let, založený na výhodné geografické poloze, levné a zároveň kvalifikované pracovní síle a ve své době dostatečné infrastruktuře, je dnes však už vyčerpaný.

Kdo jsme

Výzva k druhé transformaci ekonomiky je výsledkem spolupráce signatářů iniciativy a konzultací s relevantními odbornými a neziskovými organizacemi, se kterými budeme na její implementaci intenzivně spolupracovat. Shodli jsme se na třech základních pilířích, na kterých je třeba druhou transformaci postavit, a úvodní sadě konkrétních doporučení.

Základní pilíře druhé transformace ekonomiky

Česká značka

Česká ekonomika dosud stála převážně na jedné noze, subdodavatelském sektoru s nižší cenou práce. Potřebujeme se postavit i na nohu druhou. Chceme, aby se česká ekonomika opírala o firmy, které bez ohledu na původ vlastníka v ČR nejen vyrábějí, ale i vyvíjejí a prodávají. Chceme, aby tyto firmy do celého světa vysílaly finální výrobky a služby pod vlastní značkou s vysokou přidanou hodnotou. Chceme, aby naše ekonomika byla postavena na technologicky vyspělých firmách, které z Česka řídí své kapitálové toky a doma je také reinvestují.

Otevřená společnost

Chceme, aby Česká republika byla svobodnou, moderní a bezpečnou zemí, která je nedílnou součástí Evropy. Zemí, kde podnikavost a kreativita jsou základem trvalého bohatství národa. Zemí otevřenou a atraktivní pro lidi sdílející naše hodnoty, kteří chtějí v naší zemi studovat, pracovat nebo podnikat a kteří přinesou potřebné zkušenosti a kompetence. Současně i stát musí projít transformací a poskytovat efektivní a transparentní podporu svým občanům a firmám na jejich cestě k prosperitě.

Udržitelnost

Chceme společnost a ekonomiku, jež staví na udržitelných základech. Nikoliv na levné práci či práci na úkor devastace životního prostředí. Jsme přesvědčeni, že dobře vyjednaný „Green Deal“ není ohrožení, ale příležitost a impuls k akceleraci změn a modernizaci země. Společenská smlouva, tedy soubor sdílených a respektovaných pravidel a hodnot, je výchozím bodem soudržnosti a odolnosti národa. Význam vzdělání a dobré příklady lídrů jsou při jejím formování klíčové. Vzdělávací systém dobře připravující na nové výzvy světa se proto musí stát společenskou prioritou.

Otevřenost

Chytrá imigrační politika

• Zrychlení a zjednodušení administrativních procesů spojených s imigrační agendou.
• Nastavení jasných kritérií reflektujících potřeby pracovního trhu a bezpečnosti země.
• Přijetí sady integračních programů maximalizujících pozitivní efekty pracovní migrace.

Příliv a udržení talentů

• Vypsání stipendijních programů pro talentované zahraniční studenty v Česku a současně české studenty na špičkových zahraničních univerzitách se závazkem návratu do země.

Modernizace státu

• Zřízení centrální autority pro digitalizaci státu s dostatečnými kompetencemi a kapacitou k prosazování a usnadnění potřebných změn na úřadech.
• Datově podložené vládnutí s dlouhodobou perspektivou a jasně definovanými cíli jako základní předpoklad efektivní státní správy.

Mezinárodní spolupráce

• Vytvoření účinných komunikačních nástrojů státu podporujících informovanost obyvatel o významu a přínosu členství ČR v mezinárodních institucích, zejména EU a NATO.

Udržitelnost

Pracující a kapitál

• Úprava právního a daňového rámce pro zaměstnanecké akcie stimulující k participaci zaměstnanců na kapitálových výnosech podniků jako nástroje motivace a sociální koheze.

Green Deal jako příležitost

• Vyjednání parametrů reflektujících výchozí podmínky a možnosti České republiky.
• Vytvoření kompetenčního centra zodpovědného za efektivní exekuci Green Dealu a koordinaci státních institucí, sdílení know-how a následnou informovanost podnikatelské sféry.

Základ ve vzdělání

• Modernizace základního a středního vzdělávacího stupně v souladu se „Strategií vzdělávací politiky ČR do roku 2030+“.
• Zvýšení kvality a konkurenceschopnosti vysokého školství prostřednictvím úpravy jeho správy a řízení včetně posílení pravomocí a odpovědností rektorů a správních rad.
• Systémová podpora rekvalifikačních programů v rámci celoživotního vzdělávání umožňujícího adaptaci na rychle se měnící podmínky světa.

…………………………………………

Signatáři výzvy:

Martin Vohánka | Eurowag, Radek Špicar | Svaz průmyslu a dopravy; Tomáš Salomon | Česká spořitelna; Martin Wichterle | Wikov; Leopold Bareš | Sipral; Daniel Beneš | ČEZ; Pavel Bouška | Vafo; Vlastislav Bříza | Koh-i-noor; Zuzana Ceralová Petrofová | PETROF; Jan Czudek | Třinecké Železárny; Tomáš Čupr | Rohlík; Zbyněk Frolík | Linet; Jakub Havrlant | Rockaway; René Holeček | CZG – Česká zbrojovka Group; Petr Chmela | Tescoma; Martin Jahn | Škoda Auto; Leon Jakimič | Lasvit; Kateřina Kadlecová | USSPA; Karel Komárek | KKCG; Eduard Kučera | AVAST; Vít Kutnar | DEK; Václav Muchna | Y Soft; Alessandro Pasquale | Mattoni; František Piškanin | Hopi; Josef Průša | Prusa3D; Jan Rýdl | TOS Varnsdorf; Jannis Samaras | Kofola; Lubomír Stoklásek | Agrostroj; Jan Světlík | Vítkovice Holding; Ondřej Tomek | Impulse Capital; Vítězslav Vala | SIKO; Libor Winkler | RSJ.

Reakce Jiřího Weigla (IVK) na „Výzvu ke 2. transformaci ekonomiky“

Jiří Weigl: Bezzubá výzva
  
„Výzva ke 2. transformaci ekonomiky“ je hlasitá iniciativa 32 významných jmen českého byznysu, které se snaží tímto krokem veřejně demonstrovat svou společenskou odpovědnost. Věřím jim, že jim – asi stejně jako většině z obyvatel naší země – jde o její budoucí prosperitu a schopnost obstát v moderním světě. Kritizují dosavadní model našeho ekonomického rozvoje a převažující zapojení do mezinárodních hospodářských vztahů jako výrobní periférie nadnárodních firem. Správně vidí, že toto závislé postavení naší země neumožňuje adekvátně participovat na vytvářených zdrojích a spoluurčovat směry dalšího vývoje. Až potud souhlas.

Složitější je to však s tím, jakými cestami kýžené změny, či dokonce, jak oni hovoří „transformace,“ dosáhnout. Nemá-li jít pouze o líbivé píárové provolání a chvilkové mediální zviditelnění signatářů, vyžadovala by si příprava výraznější transformace daleko radikálnější úvahy, než „mírný pokrok v mezích zákona“, který podepsaní byznysmeni ve své výzvě předvedli.

Všeobecný marasmus umocněný covidem 19, který všichni zažíváme, má hluboké příčiny. Hospodářsky slabou periférií nejsme náhodou a nejsme jí sami. Celá transformace 90. let byla mimo jiné i o tom, jak překonat komunismem způsobený zásadní nedostatek domácího kapitálu a jakým způsobem vytvořit domácí firmy schopné obstát ve světové konkurenci. Otci transformace Václavu Klausovi bylo od počátku jasné, že bez úspěšných a silných domácích firem, slovy signatářů dnešní výzvy „českých značek“, nelze stabilní prosperity dosáhnout. Nikdo se tehdy nesnažil tomu rozumět a do dnešní doby trvající spor o českou transformaci a privatizaci byl živen právě kritikou jeho snah o vytvoření českého kapitálu.

Dnes máme takových českých firem málo a vidíme, že pouhé subdodavatelství německých firem je málo výdělečnou a navíc značně riskantní strategií. Je pěkné, že to dnes někdo chápe a kritizuje. Ale vzpomeňme si, jak se naši politici a média celé roky předháněli v adoraci zahraničního kapitálu a paušální dehonestaci českých podnikatelů jako nedůvěryhodných podvodníků, tunelářů a zbohatlíků. Jaké naivní iluze se u nás vkládaly do privatizace všeho možného zahraničním vlastníkům. Dnes jsme rozčarování z obřího odlivu kapitálu daleko přesahujícího objem evropských dotací a voláme po „českých značkách“. Pozdě, ale přece.

Jinak však obsahová náplň výzvy žádnou skutečnou transformaci naší ekonomiky ani náznakem nenabízí. Výčet konkrétních opatření, které podepsaní podnikatelé navrhují, jsou okrajové detaily nebo notoricky známé fráze – změna v rozpočtovém určení daní ve prospěch obcí, daňové změny podporující investování na kapitálovém trhu, lepší státní podpora exportu, lepší informování o EU a NATO, usnadnění přílivu mozků ze zahraničí, rychlejší digitalizace, důchodová reforma, zaměstnanecké akcie a lepší školství.

Kdyby autorům výzvy šlo o skutečnou transformaci, potom by museli zmínit zcela jiné, zásadní bariéry budoucí prosperity – na prvním místě devastaci tržního prostředí neprůhledným korupčním systémem unijních dotací, likvidujícím konkurenční prostředí. Museli by zásadně protestovat proti tomu, že ideologie znovu získává primát nad ekonomickou racionalitou, že například zdroje mají být nadále alokovány nikoliv podle ekonomických kritérií, ale byrokratickými postupy zelené taxonomie. Muselo by je zásadně zneklidňovat celé směřování EU, které vede ke stále většímu etatismu, zatímco postavení EU ve světovém hospodářství i v nejprogresivnějších oborech dnešní doby se trvale propadá. Ve svěrací kazajce expandujících regulací a nařízení, kterou Brusel členským zemím stále více utahuje, nelze o žádné transformaci vůbec hovořit.

Autoři to možná vědí, a proto se utíkají k „mírnému pokroku v mezích zákona“. Daleko větší váhu by ovšem mělo, kdyby z jejich úst alespoň otevřeně zaznělo, že král je nahý a že směřujeme postupně někam, kde jsme již dávno byli. Bezzubé výzvy se vznešenými názvy nikam nevedou. (zdroj: IVK)