Senát se postavil diktátu EK ve zdanění energií. Evropské komisi chce udělit žlutou kartu
Tuzemský Senát, tedy horní komora českého Parlamentu, odmítl návrh Evropské komise na zdaňování energetických produktů a elektřiny. Senát tento záměr Bruselu označil za zásah do daňové pravomoci členských států. Podle Senátu je návrh EK také v rozporu se zásadou subsidiarity.
Ve Smlouvě o Evropské unii se princip subsidiarity definuje jako zásada, že Evropská unie je oprávněna jednat jen tehdy, nelze-li daného cíle dosáhnout efektivněji na jiné, tedy nižší, například národní úrovni.
Senátní odmítnutí unijní směrnice o zdaňování v energeticesměřuje k tomu, aby EK návrh přepracovala. Pokud se taik nestane, měla by podle Senátu návrh vetovat vláda ČR.
Inkriminovaná směrnice je součástí evropského klimatického balíčku. Respektive, návrh směrnice je součástí Zelené dohody pro Evropu, tzv. Green Dealu, a legislativního balíčku Fit for 55.
Pokud se však v EU nenajde potřebná třetina zemí, která by se stanoviskem Senátu ČR souhlasila, a tím návrhu směrnice takzvaně vystavila žlutou kartu, Evropská komise se výhradami nebudemuset zabývat.
Senát ve svém rozhodnutí fakticky podpořil stanovisko Babišovy vlády, která odmítla jakékoli návrhy, které by mohly vést ke zvyšování cen energetických produktů a elektřiny.
Řešení dopadů návrhu na různé sociální skupiny různou mírou zdanění označil Senát za nevhodné. Podle horní komory parlamentu musí být tyto záležitosti řešeny v rámci sociální politiky státu.
Proti senátnímu usnesení hlasovali například senátoři z klubu Starostů a nezávislých nebo z klubu SEN21 a Pirátů. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) se postavila proti tomu, aby ČR uplatnila právo veta, pokud Evropská komise směrnici v duchu jeho výhrad neupraví.
Návrh evropské směrnice podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států například tím, že jim neumožňuje stanovit rozdílné sazby dane pro energetické produkty zařazené do téže kategorie. Tím podle Senátu znemožňuje pružnou daňovou politiku přizpůsobenou podmínkám členského státu.
Návrh směrnice počítá například s indexací sazeb daní z energetických produktů v zemích EU. I to podle Senátu zasahuje do daňové pravomoci členských států.
Dočasné daňové osvobození pro domácnosti, jejichž příjem nedosahuje 60 procent celostátního průměrného příjmu, podle Senátu nezohledňuje rozdílnou kupní sílu v jednotlivých státech a výrazně omezuje prostor členských států pro řešení sociálních dopadů směrnice již v rámci daňové politiky.
Nově by také mělo být zdanění energetických produktů provázáno podle jejich energetické výhřevnosti, podle toho by mělo být i nastaveno a šetrnější produkty by měly být zdaňovány méně.
Zdanění pohonných hmot a paliv má lépe odrážet jejich dopad na zdraví a životní prostředí. Komise chce mimo jiné přesvědčit členské státy, aby zrušily co nejvíce v současnosti platných výjimek ze zdanění energií.
Evropský klimatický „balíček“ Fit for 55 má přispět ke splnění cíle EU snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990.
Vláda podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nesouhlasí s jakýmikoli tlaky, které by mohly vést k vyššímu zdanění, nebo omezují prostor pro nižší zdanění.
„Nechceme nic, co navýší ceny,“ řekla.
Odmítla tak navyšování minimálních unijních sazeb daně. (sfr)
