Urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie se na klimatické konferenci COP26 v Glasgow zavázalo 40 zemí. Největší znečišťovatelé planety – Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy – se odmítli připojit. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě velkých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí.
K dohodě se připojily Polsko, Ukrajina, Vietnam nebo Chile, které patří mezi velké spotřebitele uhlí. Právě Polsko přitom dosud počítalo s odklonem od uhlí do roku 2049.
Pakt podpořily i desítky organizací, včetně několika velkých bank, které slíbily zastavit financování průmyslu spojeného s těžbou uhlí.
Skupina bohatých států, včetně Evropské unie, pak do přechodu na ekologičtější zdroje investuje 8,5 miliardy dolarů (asi 187 miliard korun).
Britský stínový ministr pro podnikání Ed Miliband však dohodu považuje za nedostatečnou, protože se k ní nepřipojila Čína. Kromě toho mu vadí i to, že dohoda se nezmiňuje o ropě a plynu.
V roce 2019 se z uhlí vyrábělo přibližně 37 procent elektrické energie na světě. Nejvíce uhlí na planetě spotřebuje Čína, která slíbila nestavět uhelné elektrárny v zahraničí, ale rekordně buduje nové fabriky doma.
Austrálie, kde pochází z uhlí rovná polovina elektřiny, otvírá nové doly.
V Indii stojí na uhlí dokonce 70 procent elektřiny. (pel)
Babiš na klimatické konferenci: Ohrožena je ekonomika a lidé, ne planeta Země
Svět je na cestě ke klimatické katastrofě, varovala OSN. Planeta se oteplí až o 2,7 °C
Studie: ČR musí s uhlím skoncovat dříve, aby do roku 2030 splnila energetické a klimatické cíle EU