Česká národní banka (ČNB) v obavách z růstu inflace zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Jedná se o nejvyšší zvýšení od roku 1997. Povede to ke zdražení půjček a hypoték.
Současně rozhodla o zvýšení diskontní sazby na 1,75 procenta a lombardní sazby na 3,75 procenta.
Nově stanovené sazby budou platné od 5. listopadu 2021.
„Trh ještě včera sázel na to, že během tří měsíců bude základní sazba ČNB na úrovni 2,75 procenta. Tam se tedy dostala dnes. Tedy teď sází na to, že během tří měsíců bude buď na úrovni tří, nebo 3,25 procenta. Jedno letošní zvýšení sazeb nás tedy asi nemine, i když už mírnější,“ okomentoval krok ekonom Lukáš Kovanda.
Analytici přitom očekávali růst sazby o 0,5, maximálně o 0,75 procentního bodu.
Kovanda dále zmínil, že koruna po nečekaně razantním zvýšení základní sazby ČNB o 1,25 procentního bodu prudce zpevňuje z 25,55 za euro pod 25,40.
Centrální banka navíc v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok.
Letos čeká ČNB růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta.
Zároveň výrazně zvýšila odhad inflace, a to na 3,7 procenta, v srpnu to byla 3 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta.
Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. (pel)