Rozdělování unijních dotací v ČR provází problémy, upozornil NKÚ. Peníze z EU na Národní plán obnovy nemusí přinést očekávaný výsledek. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Rozdělování unijních dotací v ČR provází problémy, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Hlavní nedostatky se týkají systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení přínosu vyplacených peněz nebo o chyby v systému kontrol příjemců. 

Tyto problémy podle kontrolorů představují výrazné riziko, že rekordní objem peněz, který ČR získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při restartu ekonomiky po pandemii.

Nejvyšší kontrolní úřad vydal každoroční hodnocení toho, jak ČR hospodaří s penězi, které dostává z EU.

Za období od dubna 2020 do března 2021 se týkalo prostředků čerpaných z rozpočtu EU 10 kontrol, tedy třetina z celkového počtu kontrol, které NKÚ v tomto časovém rozmezí provedl.

„Nejsme v situaci, kdy si můžeme dovolit kofinancovat projekty, jejichž přínos není jasně měřitelný a doložitelný. Ten, kdo to myslí skutečně vážně se stabilizací veřejných financí, musí začít u efektivity vynakládaných prostředků, a to včetně těch evropských,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

V rámci zmíněných 10 kontrol zaměřených na rozdělování peněz z EU popsal NKÚ 354 kontrolních zjištění, ve kterých objem nedostatků přesáhl 15,5 miliardy korun.

V minulosti kontroloři naráželi více na nedostatky typu podezření na podvodné jednání, chyb při zadávání veřejných zakázek nebo proplácení nezpůsobilých výdajů.

V současnosti častěji poukazují na nedostatky v nastavení a fungování řídicích a kontrolních systémů nebo stanovování nekonkrétních a neměřitelných cílů dotačních programů.

Stát nemá přehled 

Stát také podle NKÚ často nemá přehled o tom, jaké jsou skutečné potřeby v oblastech, do kterých směruje dotační prostředky.

V řadě případů také nemá podle čeho hodnotit, co podpořené projekty přinesly. Jedná se přitom o problémy, na které NKÚ poukazuje dlouhodobě.

Úřad například při kontrole peněz na údržbu a opravy mostů zjistil, že u některých z nich se při údržbě neodstranily všechny zjištěné závady, takže se jejich stav postupně zhoršoval a jejich následné opravy byly nákladnější.

V případě peněz na vysokorychlostní internet NKÚ zjistil, že ministerstvo průmyslu za téměř 5 let žádnou dotaci z vyhrazených 14 miliard korun neposkytlo.

Důvodem nulového čerpání byla nedostatečná příprava programu a chybné počáteční nastavení podpory, uvádí úřad.

Dotace nemusí vždy přinést výsledky

ČR má od EU získat na Národní plán obnovy rekordní částku 179 miliard korun, které mají pomoci restartovat zemi po pandemii a pomoci jí čelit řadě výzev, které před ní stojí, ať už jde o investice do infrastruktury, zmírnění dopadů klimatické změny, digitalizaci státu, nebo změny v sociální a zdravotní oblasti a další.

Zmiňované nedostatky při rozdělování peněz z EU však podle NKÚ ukazují, že dotace nemusí vždy přinést očekávané výsledky.

Za problematické považuje NKÚ i to, že se do konce roku 2022 nemusí ČR podařit rozdělit nejméně 70 procent z částky vyčleněné na Národní plán obnovy.

V obou předchozích programových obdobích se totiž ukázalo, že ve srovnání s ostatními zeměmi EU zaostávala ČR v rychlosti uzavírání právních vztahů s příjemci.

„Navíc se v ČR potýkáme s neúměrně dlouhými lhůtami pro vydání stavebních povolení, lze proto předpokládat, že velké infrastrukturní projekty se nepodaří včas připravit a zahájit tak, aby byly ukončeny do roku 2026,“ uvedl NKÚ.

Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2021 zaplatila do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získala 1,64 bilionu korun. Celkem Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. (pel)

„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu. 

„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.