Stát dal na energetické úspory domů jen třetinu plánovaných peněz, odhalila kontrola NKÚ. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Stát dal na energetické úspory domů v letech 2015 až 2020 přes 3,9 miliardy korun. To je však jen zhruba třetina peněz vyčleněných na tuto podporu. Opatření státu na snížení energetické náročnosti navíc přináší jen malé úspory.
Se zjištěním přišel Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil podporu na snížení energetické náročnosti bytových domů za období 2015 až 2020.
Opatření na snížení energetické náročnosti bytových domů, jako jsou zateplení, výměna oken nebo výměna zdrojů tepla, financuje Ministerstvo pro místní rozvoj z peněz EU prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).
Další peníze, a to ze státního rozpočtu, rozděluje ministerstvo životního prostředí (MŽP) z programu Nová zelená úsporám. Z něj financuje i stavby nízkoenergetických bytových domů.
V kontrolovaných letech vyčlenily oba resorty na tato opatření celkem 12,9 miliardy korun. Do konce roku 2020 ale vyplatily jen zhruba třetinu, a to přes 3,9 miliardy korun. To se podle NKÚ odrazilo i na nízkých hodnotách energetických úspor, kterých oba programy dosáhly.
Důvodem, proč se u programů zaměřených na energetické úspory u bytových domů nepodařilo dosáhnout plánovaných úspor, bylo mimo jiné to, že začaly se zpožděním. Žadatelé také neměli o podporu zájem.
Že se nedaří plnit cíle při snižování energetické náročnosti bytových domů, je podle NKÚ problém i proto, že jsou součástí souboru opatření, která mají pomoci omezit dopady změny klimatu v celé EU. Tato opatření se týkají úspory energií v domácnostech a také v průmyslu, ve službách i dopravě.
Kontrola NKÚ z roku 2017, která se týkala energetických úspor v průmyslu, přitom ukázala, že ani v této oblasti se nedařilo ČR plnit stanovené cíle. A lépe si stát nevede, ani pokud jde o úspory u jeho vlastních budov, jak vyplynulo z výsledků kontroly z roku 2020.
Kontroloři také prověřili, jak MMR a MŽP nastavily podmínky pro rozdělování dotací a jak probíhala administrace dotací.
Zjistili například, že MMR nestanovilo u IROP příjemcům jasná a srozumitelná pravidla pro časovou způsobilost výdajů. Projekty k podpoře pak MMR nevybíralo podle jejich efektivnosti, nehodnotilo projekty podle toho, jaký vykazovaly poměr mezi očekávanými úsporami energie a náklady.
Na tento nedostatek upozornil ve své kontrole v roce 2019 také Evropský účetní dvůr.
U IROP byla i dlouhá a náročná administrace projektů. Schvalování trvalo v průměru 104 dnů.
U Nové zelené úsporám MŽP nenastavilo příjemcům pravidla pro výběr dodavatelů, pouze je zavázalo, aby dodržovali zákon. Jak příjemci při výběru dodavatelů postupovali, ale MŽP nekontrolovalo. Nečinil tak podle něj ani Státní fond životního prostředí, který pro ministerstvo administraci projektů zajišťoval. (pel)
