Plánovaná konsolidace veřejných financí je podle studie Národní rozpočtové rady ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Plánovaná konsolidace veřejných financí se podle studie Národní rozpočtové rady jeví ve srovnání s dalšími zeměmi EU jako nedostatečně ambiciózní. Česko ze srovnání vychází vždy jako nejhorší nebo druhá nejhorší ze všech zemí evropského bloku.
Vyplynulo to ze studie Národní rozpočtové rady (NRR).
Rada upozornila, že pandemie covidu-19 vedla v České republice v posledních dvou letech k razantnímu nárůstu deficitů veřejných institucí a celkovému zhoršení stavu veřejných financí.
„K tomuto zhoršení přispěla vládní opatření, která však s pandemií často přímo nesouvisela. Zároveň došlo k rozvolnění zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ačkoli k nárůstu zadlužení došlo ve všech zemích EU, mezi tím, jak se s ním jednotlivé země vyrovnávají, existují značné rozdíly,“ uvedla studie, která porovnává plány fiskální konsolidace jednotlivých zemí EU.
Vysoké deficity a nárůst veřejného dluhu přitom nebyly specifikem samotné ČR, ale došlo k nim napříč zeměmi EU.
S tím, jak se v nadcházejících letech bude stabilizovat ekonomická situace, je podle rozpočtové rady na místě diskutovat tempo fiskální konsolidace.
„Rozsah fiskální konsolidace v Česku, plánované ministerstvem financí, se ze všech úhlů pohledu jeví jako nedostatečně ambiciózní – Česká republika totiž ze srovnání vychází jako jedna z nejhorších unijních zemí, přičemž je zřejmé, že za tento výsledek může především oblast daní, které zde poklesly nejvíce ze všech zemí EU,“ varovala NRR.
ČR neprovádí konsolidaci pomocí zvyšování příjmů, když je po Maďarsku a Řecku zemí s třetím největším propadem příjmů. Pokles příjmů z daní je přitom v ČR v rámci zemí EU zcela nejvyšší.
Fiskální konsolidaci s pomocí omezení výdajů naopak provádějí všechny země EU, neboť výdaje klesají v různé intenzitě a struktuře ve všech zemích. ČR opět patří spíše mezi země, které omezují výdaje nejméně (šestý nejnižší pokles výdajů).
Jednotlivé země podle rady přistupují k fiskální konsolidaci prostřednictvím omezení různých typů výdajů, prakticky všechny omezují provozní náklady státu (mzdy zaměstnanců a mezispotřeba sektoru vládních institucí).
„Časté je rovněž omezení rozsahu sociálních plateb (relativně vyšší rozsah poklesu pro Itálii, Francii a Irsko) a nejrůznějších typů dotací a kapitálových transferů. Většina zemí předpokládá (zřejmě díky poklesu veřejného dluhu) pokles úrokových plateb. Naopak investiční výdaje v mnohých zemích mají tendenci spíše narůstat, v ČR se předpokládá jejich stagnace,“ píše se ve studii.
Celkově je tedy ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU relativně málo ambiciózní jak na příjmové, tak na výdajové straně veřejných rozpočtů, vybočuje zejména v oblasti daní.
NRR zmínila, že struktura fiskální konsolidace v ostatních zemích EU přitom může naznačovat, jakým směrem by fiskální konsolidace v ČR mohla směřovat. Vodítkem pro nastavení tempa a nastavení způsobu fiskální konsolidace pro ČR by mohla být především konsolidace v Německu či ve Švédsku.
Rada upozornila, že v ČR nárůst dluhu v době pandemie příliš nevybočoval z nárůstu dluhů v jiných zemích EU.
„Projekce nárůstu dluhu po roce 2021 je v ČR v rámci EU naopak nejvyšší. ČR je tak mezi zeměmi EU z hlediska plánované konsolidace veřejných financí tou nejméně ambiciózní zemí,“ je uvedeno v materiálu. (pel)
Schodek rozpočtu ČR se v září prohloubil o dalších 28 miliard na 326,3 miliardy korun
Rozpočtová rada posunula dosažení dluhové brzdy v Česku o 2 až 3 roky
