Čína nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí, slíbil prezident Si Ťin-pching. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Čína zastaví stavbu uhelných elektráren v zahraničí, které přestane dotovat. Slíbil to čínský prezident Si Ťin-pching v projevu ve Valném shromáždění OSN. Není však jasné, zda se konec bude týkat zcela nových záměrů, nebo i těch už schválených. Navíc se Peking chystá doma postavit 43 nových uhelných elektráren. 

Upozornil na to deník E15.cz.

Na začátku roku 2021 se rozhodly zastavit financování uhelných elektráren v zámoří i Jižní Korea a Japonsko. Tyto tři země jsou dohromady zodpovědné za více než 95 procent zahraničního financování uhelných elektráren, přičemž hlavní podíl náleží Číně.

Čína dosud budovala uhelné projekty v Bangladéši, Mongolsku nebo Vietnamu. Podle dostupných dat v letech 2013 až 2019 financoval 13 procent uhelných kapacit stavěných mimo Čínu.

Podle dostupných informací by nynější rozhodnutí mohlo ovlivnit více než čtyři desítky projektů v různém stadiu rozvoje v hodnotě zhruba 50 miliard dolarů.

Čína však rekordně buduje nové uhelné elektrárny doma. V loňském roce asijská země uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je třikrát více než ve zbytku světa.

Celkově se čínská kapacita uhelných elektráren loni zvýšila o 29,8 GW, zatímco zbytek světa naopak kapacitu o 17,2 GW snížil.

Kromě toho Peking plánuje výstavbu 43 nových uhelných elektráren, což odpovídá navýšení současných ročních emisí přibližně o 1,5 procenta, uvádí zpráva helsinské výzkumné organizace Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA) a americká skupina Global Energy Monitor (GEM).

Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW, což je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.

A pokračovat v budování uhelných elektráren hodlá i sousední Indie, třetí největší světový znečišťovatel. (pel)