Ústavní soud (ÚS) zrušil část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat takzvané bezdoplatkové zóny. (Ilustrační foto)
Samosprávy v Česku přišly o nástroj proti vyloučeným lokalitám. Ústavní soud zrušil spornou část zákona o pomoci v hmotné nouzi, která umožňovala zřizovat tzv. bezdoplatkové zóny, prostřednictvím kterých se některé obce snažily bránit obchodu s chudobou a vzniku vyloučených lokalit.
Návrh na zrušení 2 částí zákona o pomoci v hmotné nouzi podala skupina 17 senátorů v roce 2017. Podle nich byl zákon útokem na lidskou důstojnost, porušoval princip rovnosti, byl v rozporu se svobodou pohybu a pobytu, zasahoval do svobody podnikání a neplnil deklarovaný účel.
Podle zveřejněného rozhodnutí Ústavního soudu ČR bezdoplatkové zóny zasahovaly do práva na zajištění základních životních podmínek v oblasti bydlení a nerozlišovaly mezi původci a „oběťmi“ problémů.
Desítky měst v Česku se vyhlášením tzv. bezdoplatkových zón snažily bránit přílivu lidí, kteří žijí ze sociálních dávek a často bydlí v nevyhovujícím nájemním bydlení s cenou našponovanou nahoru, kdy peníze z doplatku končí u majitelů bytů či ubytoven.
Pro obce to tak znamená, že nyní budou muset hledat jiné způsoby, jak se vyrovnat se sociálně nežádoucími jevy.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vidí jako rychlé řešení vyvlastnění ubytoven, jejichž obyvatelé berou dávky na bydlení, státem.
Samosprávy mohly podle dosavadních znění zákona požádat pověřený obecní úřad, aby nad určitou ulicí či čtvrtí bezdoplatkovou zónu vyhlásil.
V praxi to znamenalo, že každému novému obyvateli dané oblasti nevznikl nárok na doplatek na bydlení. Omezení se týkalo jen nových nájemníků, nikoliv těch, kteří měli smlouvy z dřívějška.
Bezdoplatkový režim nejvíce využívaly obce v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. (pel)
