Invaze vojsk Spojených států, NATO a dalších spojenců do Afghánistánu skončila po 20 letech fiaskem. Celou zemi ovládl radikální islámský Tálibán.
Invaze vojsk Spojených států, NATO a dalších spojenců do Afghánistánu skončila po 20 letech fiaskem. Celou zemi ovládl radikální islámský Tálibán. Jen USA daly na válku s Tálibánem 1 bilion dolarů.
Radikální islamistické hnutí Tálibán po rychlé ofenzivě z posledních dnů v neděli bez boje obsadilo Dželálábád a vstoupilo do metropole Kábulu.
Islamisté chtějí v Afghánistánu plně převzít vládu, s avizovanou přechodnou vládou nepočítají. Chystají se vytvořit Islámský emirát Afghánistán.
Prezident Ašraf Ghaní utekl ze země a islamisté obsadili prezidentský palác.
Tálibán ústy jednoho ze svých mluvčích prohlásil, že „válka“ v Afghánistánu skončila a že hnutí je připraveno vést dialog o obavách zahraničních vlád. Tálibán prý nechce být izolován a přeje si udržovat vztahy s mezinárodním společenstvím.
V Kábulu propukl naprostý chaos a z města se nyní snaží dostat tisíce lidí. Řada západních států tam zavřela ambasády a evakuuje své občany a místní spolupracovníky. Letiště se však uzavřelo pro komerční lety a přistávat a odlétat z něj mohou jen vojenská letadla.
Ministr zahraničí ČR Jakub Kulhánek svolal krizový štáb.
„První evakuovaní Češi a naši afghánští spolupracovníci včetně žen a malých dětí jsou v bezpečí v České republice. Pokračujeme v našem evakuačním úsilí, na MZV ČR za chvilku svolávám další krizový štáb. Díky všem, co se na tom podílejí,“ napsal na Twitter.
Válka v Afghánistánu se stala nejdelší válkou v americké historii, Američané se spojenci tam bojovali od října 2001. Oficiálně vstoupili do konfliktu v rámci války proti terorismu po útocích 11. září.
USA a jejich spojenci z řad NATO – včetně Velké Británie – v posledních 20 letech vynaložily obrovské finanční prostředky na výcvik a vybavení afghánské armády, která se však – jak vyplývá z vývoje situace několika posledních desítek hodin – prakticky vůbec nepostavila Talibanu na odpor.
Od roku 2001 zahynulo v Afghánistánu téměř 3 600 příslušníků zahraničních jednotek. Nejvíce v zemi zahynulo amerických vojáků, a to 2 452.
Podle Asistenční mise OSN v Afghánistánu (Unama) bylo od roku 2009, odkdy začala sledovat civilní oběti, zabito nebo zraněno téměř 111 tisíc civilistů.
Podle amerického ministerstva obrany dosáhly celkové vojenské výdaje v Afghánistánu (od října 2001 do září 2019) 778 miliard USD.
Americké ministerstvo zahraničí – spolu s americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) a dalšími vládními agenturami – navíc vynaložilo 44 miliard dolarů na rekonstrukční projekty.
To přináší celkové náklady – na základě oficiálních údajů – na 822 miliard USD v letech 2001 až 2019, do čehož však nejsou započítány žádné výdaje v Pákistánu, které USA používaly jako základnu pro operace související s Afghánistánem.
Podle studie Brown University z roku 2019, která se zaměřila na válečné výdaje v Afghánistánu i Pákistánu, USA utratily zhruba 978 miliard dolarů (jejich odhad zahrnuje také peníze přidělené na fiskální rok 2020).
Ve Spojených státech vyvolává celá situace kolem dění v Afghánistánu podle zpravodaje ČT v USA Davida Miřejovského obrovskou míru kritiky, která míří na současného prezidenta Joea Bidena a jeho administrativu.
Kvůli situaci v Afghánistánu se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. O schůzku požádaly Norsko a Estonsko, vyzval k ní také britský premiér Boris Johnson. Rusko už dříve uvedlo, že s ostatními zeměmi na zorganizování jednání pracuje. (pel)
Česko poražené na hlavu si do země přitáhne afghánské uprchlíky před Tálibánem
Tálibán začal vybírat clo na afghánských hranicích. Západu nadiktoval další podmínky
Konec války v Afghánistánu: USA a Tálibán podepsaly mírovou dohodu, vojáci se stáhnou
