Premiér Andrej Babiš podal žalobu na Černošice kvůli střetu zájmů. Agrofert krom toho žádá po Havlíčkovi vyplatit dotace ve výši 123 milionů. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Premiér Andrej Babiš (ANO) zažaloval městský úřad v Černošicích. Babiš čelí podezření, že stále ovládá média spadající pod holding Agrofert, konkrétně jde o vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Kromě toho koncern požaduje po ministerstvu průmyslu dotace ve výši 123 milionů korun, přestože Agrofert nemá na peníze podle bruselského auditu nárok.
Informoval o tom server iRozhlas.cz.
Babiš v žalobě požaduje zastavit řízení ke střetu zájmů.
„Nezákonný zásah má podle žalobce, jak je uvedeno v žalobě, spočívat – zjednodušeně řečeno – v zahájení a vedení přestupkového řízení pro podezření ze spáchání přestupku zákona o střetu zájmů se žalobcem,“ konstatovala mluvčí Krajského soudu v Praze.
Podle ní je stěžejním argumentem to, že v dané kauze dochází k porušení zásady „ne bis in idem“, v překladu tedy „ne dvakrát o tomtéž“. To znamená, že by justice neměla posuzovat stejný případ dvakrát.
Poprvé černošický úřad v premiérově kauze rozhodl v lednu 2019. Dospěl k závěru, že Babiš přestupek spáchal a uložil mu pokutu 200 tisíc korun.
Premiér se odvolal a případ převzal krajský úřad, který březnu téhož roku rozhodnutí černošického úřadu zrušil a věc vrátil k novému projednání.
Koncem září 2019 ale nadřízený středočeský krajský úřad oznámil, že v přestupkovém řízení nebylo prokázáno spáchání skutku a řízení pravomocně zastavil.
Letos v lednu se pak na černošický úřad znovu obrátila organizace Transparency International (TI), která podala i původní podnět. Ta tvrdí, že Babiš i nadále ovládá holding Agrofert a média, čímž porušuje zákon o střetu zájmů.
Jak dále informoval iRozhlas, Agrofert požaduje po ministerstvu průmyslu dotace ve výši 123 milionů korun, přestože koncern nemá na peníze podle bruselského auditu nárok. Přesto o peníze nadále usiluje.
Na ministerstvu průmyslu podle serveru aktuálně leží dvě desítky žádostí těchto společností za zhruba 123 milionů korun. Úředníci ale s jejich zamítnutím, případně schválením otálejí. Ačkoliv soud už v případě dvou žádostí o dotace jasně řekl, že průtahy jsou nezákonné.
MPO pod vedením Karla Havlíčka (ANO) si navíc už dříve protlačilo, aby některým podnikům z Babišova holdingu Agrofert byly preventivně pozastavené dotace nakonec vyplaceny. Havlíček tvrdí, že si tak chce resort otestovat reakci Bruselu na proplacení.
EK kritizuje přitom kritizuje právě Havlíčkovo ministerstvo průmyslu, že lépe nekontroluje střet zájmů a svěřenské fondy. Nezařadilo do svých postupů ani metodické stanovisko vydané MMR na konci loňského roku kvůli lepšímu prověřování střetu zájmů.
Firmy z holdingu premiéra Babiše loni navíc pětkrát zažalovaly Babišova podřízeného ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO), potažmo jeho resort, kvůli nevyplaceným dotacím.
Babiš vlastnil Agrofert do února 2017, kdy koncern kvůli českému zákonu o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.
Podle kritiků ale premiér Agrofert nadále ovládá. Právní služba EK dospěla už koncem listopadu 2019 k závěru, že Babiš má zájem na ekonomickém úspěchu firmy a jako premiér má zároveň vliv na rozhodování o rozpočtu i dotacích.
Babiš střet zájmů opakovaně odmítá, Česku podle něj nehrozí vracení evropských peněz. Také Agrofert tvrdí, že holding postupoval podle zákonů. (pel)
Brusel zepsul Havlíčka a Dostálovou: Systém proti střetu zájmů v Česku nefunguje
Česko požádalo Evropskou komisi o proplacení dotace pro firmu z Babišova Agrofertu
Firmy premiéra Babiše zažalovaly Havlíčkovo ministerstvo kvůli nevyplaceným dotacím
„Evropské dotace“ příjemcům v České republice uhradili zejména daňoví poplatníci z těch členských států Evropské unie, jež jsou tzv. „čistými plátci“, tedy které z peněz získaných zdaněním svých občanů a svých firem odvádějí do rozpočtu EU více prostředků, než z kolik z tohoto rozpočtu čerpají pro svoji potřebu.
„Čistými plátci“ jsou v EU tyto státy: Německo, Itálie, Velká Británie, Francie, Dánsko, Nizozemsko, Finsko, Rakousko a Švédsko.
