Střídání letního a zimního času v Česku jen tak neskončí. Lidé si budou muset přetáčet hodinky dalších 5 let, tedy až do roku 2026. Počítá s tím návrh nařízení, které zveřejnila vláda. Občané Evropské unie (EU) si přitom odhlasovali zrušení a změny času měly původně skončit už v roce 2019.
Členské státy se ale na jednotném čase nedohodly a nový termín byl stanoven na letošní rok.
„Jednotné vymezení časového období pěti let v členských státech EU je podstatné jak z organizačních důvodů pro tranzitní fungování dopravy a spojů, tak z důvodů ekonomických pro řádné fungování vnitřního trhu EU,” vysvětlilo ministerstvo práce.
Poslanci Evropského parlamentu v březnu 2019 podpořili plán na zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. Podmínkou však bylo, aby členské státy EU svůj postup koordinovaly a předešlo se tím případnému narušení fungování jednotného trhu.
Na začátku procesu zrušení „letního času“ stálo „evropské referendum“ v podobě dotazníku, který občanům EU předložila Evropská komise v roce 2018. Veřejnost se v této anketě vyslovila pro konec střídání času.
Přechod na umělý letní čas uplatňují všechny evropské státy s výjimkou Ruska, Běloruska, Islandu, Grónska a norských ostrovů Jan Mayen a Svalbard.
V České republice se letní čas trvale zavedl v roce 1979 nařízením vlády.
Podle dosavadní evropské směrnice začíná letní čas v členských zemích poslední březnovou neděli a končí poslední neděli v říjnu.
Odpůrci střídání času poukazují na to, že letní a zimní čas zavedly státy právě kvůli energetickým úsporám. Ty jsou již v současnosti minimální, jak prokázaly analýzy.
Zanedbatelný objem ekonomických úspor přiznala Evropská komise i české ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kritici přechodu na umělý letní čas poukazují na to, že taková změna rozbíjí vnitřní biorytmus, což může u citlivějších jedinců vyvolat únavu, ospalost a dezorientaci.
Podle některých vědců tato změna dokonce zvyšuje riziko rakoviny, obezity nebo deprese. (pel)