Na zlepšení vody jdou miliardy z peněz EU i ze státního rozpočtu, ale kvalita se naopak zhoršila, ukázala prověrka NKÚ. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Stát dává miliardové dotace na zlepšení vody, ale kvalita se zhoršila, odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila. Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval. To se promítlo i do kvality zdrojů pitné vody.
„Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Roste tak počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Hlavním důvodem je právě zvýšený výskyt pesticidních látek. Zatímco v roce 2013 šlo o 15 oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí,“ konstatovali kontroloři.
Stát vydal v letech 2013 až 2020 celkem přes 2,7 miliardy korun z fondů EU a státního rozpočtu. Tyto prostředky šly na opatření z tzv. národních akčních plánů, na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody.
Hlavním znečišťovatelem povrchových a podzemních vod pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost, kam plyne výrazná podpora z prostředků státu i EU. V letech 2013 až 2019 získaly zemědělské subjekty každoročně více než 30 miliard korun. Stát však dotačním systémem nemotivuje zemědělce k tomu, aby využívání pesticidů snížili.
Ministerstvu zemědělství (MZe) se také nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali tzv. zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.
Státu chybí i přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, protože povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Sleduje pouze, kolik pesticidů je uvedeno na trh, přičemž data nijak neověřuje.
Ročně jde o zhruba 0,28 procenta z celkového počtu zemědělců. Zároveň resort nemůže ani provinilce trestat sankcemi.
Kontrolní úřad doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců 2 na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo 65 milionů korun.
Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.
„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo ministerstvo. (pel)
