V Česku pracuje až půl milionu lidí v šedé ekonomice, ukázala studie projektu Neviditelní. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Ve stínové neboli šedé ekonomice v Česku pracuje minimálně 214 tisíc lidí. Reálné odhady ale mluví o více než půl milionu. Nedaní všechny své příjmy, nemyslí na důchod, ale zároveň vyžadují kvalitní lékařskou péči a vzdělávání stejně jako ostatní.
Nejčastěji se jedná o zaměstnance v gastronomii, maloobchodu, stavebnictví ale i IT.
Ukázala to studie projektu Neviditelní.
Lidé, kteří pracují ve stínové ekonomice, nepřiznávají své příjmy vůbec nebo přiznávají jen minimální mzdu. Zbytek vydělaných peněz, které často dostávají tzv. na ruku, nedaní.
„Tito lidé si vůbec neuvědomují dopady takového jednání. I krátkodobá účast ve stínové ekonomice mívá pro člověka celoživotní následky, horší přístup ke zdravotnickému systému a systému sociálního zabezpečení. Tito Neviditelní mají také mizivou šanci na získání úvěru např. na bydlení a musí se spokojit s minimálním starobním důchodem,“ vysvětlill Aleš Rod z Centra ekonomických analýz, CETA.
Mnoho z těchto dopadů se ale ukazuje až s odstupem času, a proto je podle něj lidé nevnímají jako riziko.
Dále iniciativa zmínila, že tato kategorie „neviditelných“ zahrnuje dvě skupiny lidí: lidé, kteří nemají jinou alternativu.
Člověk, který si uvědomuje rizika spojená s participací ve stínové ekonomice, si ji vybírá až tehdy, když nemá jinou možnost.
„Cítí vysokou míru nejistoty, frustrace a provinění či selhání. Stínová ekonomika pro něj není nástrojem, ale řešením bezvýchodné situace. Spouštěčem spirály problémů může být ztráta práce, dluhy, rozvod či pykání za chybu, jako je například trestný čin z nedbalosti,“ upozornila Kateřina Brikciová z psychologické poradny Dirivitu.
Pak jsou ale lidé, kteří ve stínové ekonomice žijí záměrně.
„Vnímají pouze krátkodobé benefity ve formě většího příjmu, ale podceňují rizika a dlouhodobé problémy. Zároveň ignorují, že jsou ‚černým pasažérem‘, který neplatí daně, ale využívá veřejných služeb, jako je lékařská péče nebo opravené silnice. Takový člověk je spíše volnomyšlenkář se sklonem k riskování,“ řekla Brikcová.
Důsledky práce ve stínové ekonomice se přitom mohou projevit nárazově a naprosto nečekaně. Pokud například takový člověk onemocní nebo se zraní, nemá právo na podporu v podobě dávky nemocenského pojištění.
Běžná pracovně-právní ochrana se na něj nevztahuje. Obdobná situace vzniká v případě ztráty zaměstnání, kdy nemá právo na pomoc v nezaměstnanosti.
„Tyto dopady se naplno projevily během koronavirové pandemie. Nezaměstnanost v některých oblastech výrazně stoupla a lidé, kteří předtím nepřiznávali všechny své příjmy, najednou zjistili, že se nemohou domoci stejných práv a finančních náhrad jako ti, kteří příjmy přiznávají,” doplnil Kryštof Kruliš ze Spotřebitelského fóra.
Na projektu Neviditelní spolupracují Spotřebitelské fórum, CETA a poskytovatel nebankovních úvěrů Provident Financial. (pel)
