Budhistický, vysokohorský Tibet předstihl Česko minimálně o 11 let ve stavbě vysokorychlostní železnice.
Vysokorychlostní železnici už má i čínský Tibet. Z hlavního města Lhasy bude možné vlakovým superxpresem pohodlně dorazit až do čínské provincie Sečuán. V Česku zůstává vysokorychlostní železnice stále jen snem, o kterém snil ve své předvolební knize v roce 2017 současný premiér Andrej Babiš. Dle posledních informací je zprovoznění první tratě vysokorychlostní železnice v Česku plánováno na rok 2032.
Trasa tibetské vysokorychlostní železnice zahrnuje 47 tunelů a přes 121 mostů včetně 525 metrů dlouhého Cang-mu, jenž je největším i nejvyšším obloukovým mostem svého druhu na světě.
Velká část tibetské vysokorychlostní železnice se nachází ve více než 3000 metrech nad mořem. Patří tak k nejvýše položeným železnicím na Zemi.
V zemi tak mají nyní přístup k vysokorychlostním vlakům už všechny čínské provincie.
Stavba první vysokorychlostní tratě v Tibetu trvala šest let. Náklady dosáhly 36,6 miliard jüanů, což je více než 121 miliard korun.
Vlaky jsou speciálně upravené pro jízdu ve vysoké nadmořské výšce. Disponují automatickým systémem pro vlakový rozvod kyslíku cestujícím. Ve vlaku je nutno udržovat haldinu na 23,6 procenta, když v okolním vysokohorském vzduchu je obsaženo jen 21 procent kyslíku.
Okna tibetského superexpresu mají také speciální vrstvu skla, která má propustit méně UV záření.
Vysokorychlostní vlaky v Tibetu však jezdí „jen“ rychlostí zhruba 160 kilometrů v hodině (to je v současné době maximální přípustná rychlost v ČR). Je to podstatně méně, než maximální rychlost 350 kilometrů v hodině, kterou mohou lidé tímto vlakem cestovat na jiných vysokorychlostních tratích v Číně.
Nová vysokohorská vysokorychlostní železnice je součástí tratě, která má tibetskou Lhasu propojit s provincií Sečuán, respektive její metropolí Čcheng-tu. Doba cesty mezi oběma městy se zkrátí z 48 hodin na 13 hodin.
Zatím je z ní vybudovaný úsek z Čcheng-tu do Ja-anu a z Lhasy do Ňingthri. Poslední část, která trasu finálně spojí, má být hotová v roce 2030.
V Česku jen plány
V České republice zatím vysokorychlostní železnice neexistují. Podle nejnovějších plánů by první vysokorychlostní železniční trať v ČR mohla být zprovozněna v roce 2032.
Vysokorychlostní vlaková trať mezi Prahou a Brnem se má začít stavět v roce 2025. Rychlotrať směrem na Drážďany o dva roky později.
Finanční náklady na výstavbu obou tratí pravděpodobně přesáhnou bilion korun, uvedl Institut plánování a rozvoje Prahy.
Trať mezi Prahou a Brnem má být hotová v roce 2032.
Stavbu zahájí pilotní úsek trati, který zamíří z Terminálu Praha-východ do Polabí. To již vyvolalo silný odpor zemědělců, kteří varují před trvalým znehodnocením půdy. Plánovaná trať se má dotknout desítek pěstitelů chmele a zeleniny.
Babišův sen
Současný předseda vlády Andrej Babiš téma vysokorychlostních tratí v Česku zviditelnil již v roce 2017, kdy v předvolební kampani vydal svoji knihu „O čem sním, když náhodou bdím“, v níž (po vzoru podnikatele Bati) potenciálním voličům předkládal svoji představu republiky v roce 2035.
Podle této Babišovy představy by v Česku měly vlaky jezdit po nových vysokorychlostních tratí přímo nevídanou rychlostí. Například trať z Prahy do Brna by – podle Babiše – měly vlaky urazit za 40 minut, z Prahy do Plzně za 20 minut, z Prahy do Hradce Králové za 24 minut. (sfr)
