Tzv. daňový balíček platí i bez podpisu prezidenta Miloše Zemana. Zeman ale jednal neústavně, rozhodl Ústavní soud ČR. Právě kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona.
Podle ústavních soudců je prezident povinen zákon buď podepsat, anebo jej vetovat. U daňového balíčku, kdy podpis nepřipojil a postoupil zákon k vyhlášení, neudělal ani jedno. Nepostupoval tedy v souladu s Ústavou ČR.
Podobné situace už nastaly dříve. Pokud není zákon výslovně a jasně vetován, platí i bez podpisu prezidenta. Samotné nepřipojení podpisu nemá podle ÚS takovou právní váhu, aby mělo vliv na řádné ukončení legislativního procesu.
Daňový balíček platí od 1. ledna 2021.
Schválení zákona ale provázely komplikace. Poslanci nakonec v prosinci podpořili pozměňovací návrh Senátu. Ten potvrdil daňové sazby 15 a 23 procent a změnil zvýšení základní daňové sleva na poplatníka z dosavadních 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022.
Prezident hned po schválení zákona sněmovnou avizoval, že zákon nevetuje, ale ani nepodepíše. Umožnil tak, aby zákon začal platit.
Návrh na jeho zrušení podala v lednu skupina senátorů, za kterou jednali David Smoljak s advokátem a europoslancem Stanislavem Polčákem (oba STAN).
Senátorům vadilo, že prezident zákon nepodepsal a vrátil poslancům do parlamentu, takže ho podle nich omylem vetoval.
Zeman však v přípisu předsedovi sněmovny z 28. prosince 2020 výslovně uvedl, že se rozhodl svůj podpis nepřipojit a že zákon vrací „k dalšímu opatření“, což neznamená, že jej vetuje.
Nesouhlasí totiž s tím, že daňová změna může „prohloubit nepříznivý vývoj veřejných financí, zejména státního rozpočtu“. (pel)
Prezident Zeman nepodepsal snížení daní zaměstnanců. Zákon však přesto bude platit