Piráti a STAN chtějí ve vládě vyrovnat státní rozpočet ČR do roku 2025.
Koalice Piráti a Starostové představila plán, jak do roku 2025 „zachránit veřejné finance“. Podle tohoto plánu se v roce 2025 chtějí „přiblížit“ vyrovnanému státnímu rozpočtu. Vláda ČR by v letošním roce měla hospodařit s rozpočtovým deficitem 500 miliard korun. Podle průzkumů preferencí by nyní koalice Pirátů a STAN vyhrála volby do Poslanecké sněmovny se ziskem zhruba 25 procent hlasů.
Státní rozpočet ČR čelí prudkému nárůstu deficitů. V roce 2020, kdy Česko zasáhl koronavirus, dosáhl deficit státního rozpočtu 367 miliard korun. V letošním roce by dle schváleného zákona měl schodek státního rozpočtu dosáhnout 500 miliard korun.
Na příští rok (2022) již vláda premiéra Andreje Babiše schválila parametry státního rozpočtu s deficitem 390 miliard korun.
Ministerstvo financí ČR ve svém konsolidačním programu počítá pro roky 2023, respektive 2024 s rozpočtovými deficity 370, respektive 343 miliard Kč.
Podle názoru koalice Pirátů a STAN (PirSTAN) současná vláda veřejné finance České republiky naprosto rozvrátila s tím, že na vrub covidu lze připsat jen menší část dluhů.
Koalice PirSTAN uvedla, že strukturální saldo veřejných financí se v nominálním vyjádření pohybuje ve stovkách miliard korun a celkový dluh ke konci roku 2021 přesáhne 2,5 bilionu korun.
„Pokud projde návrh ministerstva financí na státní rozpočet 2022 se schodkem 390 miliard korun, bude to znamenat, že Česká republika bude pravděpodobně jedinou zemí v EU, a možná i na světě, která bude mít větší deficit dva roky po pandemii než v jejím průběhu,“ uvedla koalice.
Pirátské kroky
Proto prý přichází s „jasnou vizí“ na oživení ekonomiky a ozdravení veřejných financí. Představitelé PirSTAN uvedly konkrétní kroky, které podle ní mohou vést k „rozumnému hospodaření“ na přelomu let 2025 a 2026.
K nastartování ekonomického růstu přichází s několika „balíčky opatření“, jež mají vést k oživení hospodářství a růstu daňových příjmů.
„První balíček se soustředí především na investice do růstu ekonomiky, které budou financovány nejen z evropských peněz, podnícením soukromých investic, ale i ze státního rozpočtu. Očekáváme, že každých dodatečně investovaných 100 miliard přinese dodatečné 1 % růstu HDP navíc k očekávanému reálnému růstu na průměrné úrovni 2,6 % ročně,“ uvedla koalice.
„Je načase myslet na budoucnost naší země a vrátit ji na cestu přibližování se k vyspělým západním zemím. Investice, kterými chceme oživit ekonomiku, by měly směřovat především do digitalizace, chceme zajistit dostupnost 5G sítí pro 7 milionů občanů a zvýšit počet optických přípojek pro domácnosti o jeden milion.“
„Ke zvýšení podílu výroby s vysokou přidanou hodnotou a omezení levné práce vede automatizace a robotizace, které chceme podpořit zrychlenou odpisovou politikou pro firmy. Problém, který trápí řadu lidí je nedostatek bytů. Naším záměrem je začít masivně stavět, a chtěli bychom do této výstavby zapojit i samosprávy.“
„Nesmíme také zapomínat na vzdělávání, do něhož chceme investovat 5 % HDP z rozpočtu a 1 % ze soukromých zdrojů. Podobně do vědy a výzkumu chceme 2,5 % HDP z čehož by měly dvě třetiny jít z privátních zdrojů. Rozhodně budeme investovat také do péče o seniory a zdravotnictví. Technologickou transformaci českého ´autolandu´ chceme podpořit výstavbou infrastruktury pro elektromobily,“ prohlásil ekonomický expert STAN Věslav Michalik.
V plánu konsolidace veřejných financí je také větší zapojení lidí na trh práce, což je další z balíčků opatření. Česká republika má podle vyjádření PirSTAN v současné době více než 500 tisíc lidí, proti kterým jsou vedena exekuční řízení a mnohým z nich se nevyplatí pracovat na legálním trhu práce.
Další skupinou jsou pracující senioři, kteří nemají mnoho důvodů setrvat v zaměstnání déle, než musí, když ze své práce odvádějí značné odvody, které se do jejich důchodu příliš nepromítají. Piráti a STAN upozornili na lidi, kteří se starají o malé děti a kvůli nešťastně nastaveným daňovým zákonům, či kvůli špatné dostupnosti péče o děti, nemohou, nebo se jim nevyplatí pracovat.
Podle ekonomických expertů koalice by vyřešením exekučních pastí a podporou zkrácených úvazků mohlo do státního rozpočtu doputovat až 50 miliard korun.
Spásná digitalizace
„Jednou z našich agend, které dlouhodobě prosazujeme, je digitalizace veřejné správy. O tomto tématu sice hovoří mnoho stran, ale my máme přesnou představu a kompetenci, jak to udělat. S touto agendou souvisí ale i další úspory výdajů ve fungování státu,“ vysvětlil pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
„Chceme, aby byly veřejné zakázky zadávány odpovědně, bez zájmových vlivů a korupčních tlaků. Strategické státní podniky musí být řízeny zkušenými a kvalitními manažery, nesmí se z nich stávat trafiky pro politické sympatizanty. V rámci úsporného balíčku také seškrtáme nesmyslné pobídky a dotace pro velké firmy.“
„Naopak malým a středním firmám hodláme pomáhat. V neposlední řadě snížíme neinvestiční výdaje státu a zrevidujeme nesmyslné projekty typu kanál Dunaj – Odra – Labe. Všechna tato opatření mohou přinést až 50 miliard korun ročně do veřejných financí,“ dodal Ferjenčík.
V programu koalice Pirátů a STAN je také uvedeno, že pod jejich vedením bude Česká republika usilovat o vstup do systému ERM II, což je důležitý krok k tomu, aby české státní dluhopisy získaly na trzích pomyslné razítko kvality. Česko tím podle názoru PirSTAN získá „znatelnou výhodu“ a velké úspory na obsluze státního dluhu.
„V neposlední řadě úspory občanů nebude znehodnocovat přebujelá inflace. Česká republika tímto krokem může ušetřit více než 30 miliard korun ročně,“ uvedla koalice.
„Naše země trpí obrovským odlivem kapitálu, přičemž část tohoto odlivu se děje skrze agresivní daňovou optimalizaci. Proto si posvítíme především na agresivní účetní praktiky jako jsou převodní ceny (transfer pricing), nebo poplatky za užití duševního vlastnictví. Také proškrtáme daňové výjimky a podpoříme aktivity finanční správy, které zlepší proklientsky orientovaný přístup. Tato opatření přinesou českým veřejným financím až 50 miliard korun ročně,“ zdůraznil Ferjenčík.
Nezvyšovat zdanění práce
V roce 2020 došlo ke změnám ve zdanění fyzických osob – zrušila se superhrubá mzda, zavedla se možnost paušálního zdanění u živnostníků nebo byl zaveden paušál na stravné. Dále byla zrušena daň z nabytí nemovitých věcí. Ale, jak podotkla koalice PirSTAN, nebyla připravena žádná opatření na zvýšení příjmů státní pokladny.
„Rozhodně nechceme zvyšovat daňové zatížení práce, nebo danit lidem jejich byty. Počítáme s navýšením příjmů z daní regulatorního rázu, což jsou především ekologické daně, dále vrátíme sazbu spotřební daně na motorovou naftu, anebo zdaníme externality jako je těžba, skládkování, případně daně z komerčních nemovitostí cílící na obří haly nadnárodních korporací na zelené louce, které nyní přispívají dokonce výrazně méně než v Polsku,“ zdůraznil Ferjenčík.
Tato opatření by podle názoru PirSTAN přinesla do rozpočtu až 20 miliard korun.
„Pokud nechceme zvyšovat daně a omezovat veřejné služby na současné úrovni, je potřeba ke zkrocení stamiliardových deficitů kromě systémových opatření přijmout i opatření mimořádná a dočasná. Náš plán počítá s fixací běžných výdajů státu na úrovni roku 2022 po dobu tří let,“konstatoval Věslav Michalik.
Fixace se netýká zákonem valorizovaných položek a oblastí, které pokrývají programové priority koalice.
„Pouze kombinace systémových úsporných i příjmových opatření, fixace výdajů a podpora růstu vytvářejí předpoklady pro návrat k vyrovnaným rozpočtům a stabilizaci státního dluhu na úrovni, která umožní jeho následný pokles v poměru vůči HDP,“ dodal Michalik. (sfr)
