Svět nyní žije podle německé kancléřky Angely Merkelové na úkor mladších a budoucích generací. Německo, ale i Česko žijí finančně na úkor životní úrovně dalších generací, protože jejich vlády vytvářejí obrovské dluhy. Jen letos Babišova vláda vytváří rozpočtový deficit 500 miliard korun, příští rok pak 390 miliard korun. V budoucích letech to budou muset daňoví poplatníci splácet i s úroky.
Německá kancléřka Angela Merkelová míní, že dosavadní opatření k ochraně klimatu nestačí. Tvrdí, že je třeba přestat žít na úkor budoucnosti a přikročit k opravdovým změnám.
„Co jsme dosud udělali, zkrátka nestačí. Musíme sebrat odvahu ke skutečným změnám, aby se dvacátá léta stala desetiletím udržitelnosti,“ řekla na výroční konferenci Rady pro udržitelný rozvoj (RNE).
Merkelová chce, aby děti, které se narodí v dnešní době, měly dobré šance, že se dožijí roku 2100.
V té souvislosti připomněla, že na problém generační nespravedlnosti poukázal německý ústavní soud. Ten v letošním roce přikázal zákonodárcům, aby jasněji definovali cíle pro omezení emisí skleníkových plynů po roce 2030.
Vláda Angely Merkelová na základě toho schválila letos v květnu novou, ambicióznější strategii. Do roku 2030 má země v plánu snížit emise o 65 procent proti roku 1990.
Uhlíkové neutrality tak dosáhne v roce 2045, tedy o 5 let dříve než původní plán. EU počítá s klimatickou neutralitou v roce 2050 a snížením emisí o 55 procent do roku 2030.
Ekologické transformaci v Německu má pomoci i balíček klimatických opatření pro nadcházející dva roky, který má objem 8 miliard eur (204 miliard korun).
Investice budou použity k ekologické výrobě vodíku a k ekologickým opatřením v ocelářství nebo v chemickém průmyslu.
Na úkor životní úrovně dalších generací žije ale také i Česko, které Babišova vláda dál zadlužuje.
Deficit státního rozpočtu ČR se v květnu 2021 prohloubil o dalších 63 miliard korun, když stoupl na 255 miliard korun z dubnových 192 miliard korun.
Poslanecká sněmovna schválila v únoru novelu státního rozpočtu ČR na rok 2021, když proti původnímu zákonu zvýšila schodek rozpočtu na 500 miliard korun.
Původní návrh rozpočtu s plánovaným deficitem 320 miliard korun nepočítal s miliardovými výpadky v důsledku schválení tzv. daňového balíčku a zrušení superhrubé mzdy. (pel)