Chystaná konsolidace veřejných financí podle Národní rozpočtové rady nebude dostačovat. Nutné prý bude i radikální zvyšování daní. (Ilustrační foto: Redakční koláž)

Národní rozpočtová rada (NRR) bije na poplach. Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Česko narazí na dluhovou brzdu už v roce 2024. Kromě toho rada varovala, že se ČR nejspíš nevyhne ani významnému zvýšení daní. 

NRR na to upozornila v pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných financí.

„Ministerstvo financí navrhuje deficit státního rozpočtu pro rok 2022 ve výši 390 mld. Kč a pro následující dva roky počítá s deficity 370 a 343 mld. Kč. To při očekávání mírně přebytkového nebo vyrovnaného hospodaření dalších součástí veřejných rozpočtů povede k meziročnímu zlepšování strukturálního salda o 0,5 procenta HDP, tedy pouze v minimálním rozsahu vyžadovaném aktuálním zněním Zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti,“ uvedla rada.

NRR se však domnívá, že vzhledem k očekávanému ekonomickému oživení a vysoké dynamice růstu dluhové kvóty je toto tempo nedostatečné. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující strukturální nerovnováhu.

„Jako příklad je možné uvést plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 mld. Kč a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem na straně veřejných příjmů v rozsahu 2,1 mld. Kč, se kterými předložený rámec státního rozpočtu na rok 2022 ani nepočítá,“ podotkla NRR.

Dále je podle rady nutné zmínit i plán na vyšší než zákonnou valorizaci důchodů s negativním dopadem na strukturální saldo ve výši 0,2 procenta HDP. NRR považuje tyto kroky v současné situaci veřejných rozpočtů za nezodpovědné, zejména pokud nejsou spojeny s adekvátními úpravami na příjmové, případně výdajové straně.

„Důsledkem očekávaných vysokých deficitů v letech 2021 a 2022 a nedostatečně ambiciózní konsolidace v dalších letech bude dynamický nárůst podílu dluhu sektoru veřejných institucí na HDP,“ varovala rada.

Výpočty NRR dále ukazují, že dosažení dluhové brzdy, která je stanovena na úrovni 55 procenta HDP, je pravděpodobné již v roce 2024.

Vláda by měla podle Národní rozpočtové rady připravit realistickou konsolidaci veřejných financí a strategii, aby tomu zabránila.

Mezi nejhoršími v EU

Že je uvolnění fiskální politiky v České republice příliš masivní, zřetelně vyplývá i z mezinárodního srovnání. Mezinárodní měnový fond ve svém aktuálním ekonomickém výhledu predikuje, že pouze 6 zemí EU v roce 2021 prohloubí svůj deficit ve srovnání s rokem předchozím.

„Jednou z těchto zemí je i ČR, přičemž rozsah zhoršení salda bude druhé nejvyšší po Estonsku. Pro rok 2022 je již pro všechny země EU kromě ČR a Estonska oproti roku 2020 očekáván nižší deficit veřejných financí. V roce 2023 představuje výhled salda českých veřejných financí ve výši 5,6 % HDP druhý nejvyšší deficit v rámci EU27,“ zmínila rada.

Toto pořadí si navíc ČR udrží i v letech 2024 až 2026.

Co se týká navrhované revize daňových výdajů, NRR upozorňuje, že důsledkem není nic jiného než zvyšování daňové zátěže.

„Redukce různých osvobození od daně, odpočtů od základu daně, slev a dalších konstrukčních prvků ve svém důsledku zvyšuje průměrnou daňovou sazbu, a to buď všeobecně, nebo pro specifické skupiny poplatníků,“ vysvětlila NRR.

Dále je nutné uvést, že rozsah daňových výdajů ve veřejných rozpočtech je sice na první pohled značný, ale vesměs se jedná o prvky plnící důležité sociální a stimulační funkce.

Česko se nevyhne radikálnímu zvyšování daní

NRR i nadále domnívá, že musí být zpracována důvěryhodná konsolidační strategie zajišťující zabránění kolizi s dluhovou brzdou a že konsolidační úsilí musí být v letech 2022 a 2023 vyšší než avizovaných 0,5 procenta HDP.

Rada navíc poznamenala, že s úpravami daňových a výdajových politik je nutné začít již při přípravě rozpočtu na rok 2022, protože jejich odsouvání by vedlo k potřebě vyšší konsolidace v letech následujících, což by mohlo významně negativně ovlivnit tempo hospodářského růstu.

Celková konsolidace, kterou bude nutné realizovat pro návrat na úroveň 1% strukturálního deficitu, činí v současné době 5,5 procenta HDP.

„Je zřejmé, že konsolidaci v takovém rozsahu nebude možné realizovat pouze přes omezování veřejných výdajů a bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,“ uzavřela rada. (pel)

Deficit státního rozpočtu ČR se v květnu prohloubil o 63 miliard. Přesáhl už čtvrt bilionu