Dánský parlament schválil zákon, díky kterému bude moci posílat žadatele o azyl do třetích zemí. (Ilustrační foto)

Dánsko schválilo zákon, který má odstrašit migranty. Žadatele o azyl bude posílat do třetích zemí, zpátky do Afriky. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň. Evropská komise i lidskoprávní organizace novelu zkritizovaly. 

Z návrhu zákona vyplývá, že uprchlíci budou po příjezdu do Dánska zaevidováni na úředníci na základě otisků prstů prověří, zda migranti nežádali o azyl v jiné zemi EU.

Následně budou posazeni do letadla mířícího do Afriky, kde další procesy vyřizování žádosti zastane třetí země. Uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.

Dánsko se pokoušelo uzavřít dohodu s různými státy včetně Tuniska a Etiopie, nejslibněji ale vypadají jednání s Rwandou. Hovoří se také o Etiopii či Eritreji.

Organizace zabývající se lidskými právy proti návrhu protestují. Tvrdí, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení.

Rada OSN se snažila dotlačit Kodaň, aby normu neschvalovala.

Znepokojena je i Evropská komise, podle jejíhož mluvčího Adalberta Jahnze možnost žádat o azyl patří v Evropské unii k základním právům.

Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye se ale brání argumenty, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují svůj život na nebezpečných migračních trasách.

Plány dánské vlády podporuje i valná většina dánské populace.

V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1 547 lidí, což bylo nejméně od roku 1992.

Pro srovnání – podle dat zveřejněných ministerstvem vnitra v České republice požádalo v roce 2019 o mezinárodní ochranu, tedy o azyl či doplňkovou ochranu, 1 922 lidí.

I tak je Frederiksenová toho názoru, že počet žádostí podaných v Dánsku v loňském roce je stále vysoký. Letos v lednu avizovala, že má ambici žádosti o azyl v Dánsku „snížit na nulu“. (pel)