Čína a americký miliardář Elon Musk poslali kryptoměny do kytek. Bitcoin ve středu klesl pod hranici 40 tisíc dolarů (asi 830 tisíc korun) a ve srovnání s letošním maximem je o 40 procent slabší. Padají ale i kurzy dalších kryptoměn. Mohou za to jednak Muskova vyjádření, ale také omezení kryptoměnových transakcí v Číně, což propady jen urychlilo.
Bitcoin se tak poprvé od letošního února dostal pod hranici 40 tisíc dolarů. Konkrétně se ve středu ráno 1 virtuální mince prodávala za 38 585 dolarů (800 830 korun).
Na dosavadní maximum 64 895 dolarů se bitcoin vyšplhal letos 14. dubna.
Spolu s bitcoinem padají ale kurzy i dalších kryptoměn. Druhá nejznámější kryptoměna ethereum, která letos posílila čtyřnásobně, se ve středu ráno obchodovala za 2 857 dolarů (59 320 korun).
Hodnota však ve středu začala klesat prakticky u všech virtuálních měn, které se nabízejí na burze Coindesk. U některých je pokles vyšší než 20 procent, nicméně drtivá většina si odepsala 10 procent.
Když americký výrobce elektromobilů Tesla Elon Musk letos v únoru investoval do bitcoinu 1,5 miliardy dolarů (31,5 miliardy korun), kurz kryptoměny prudce posílil a začal lámat rekordy. Jedna virtuální mince se tehdy prodávala za více než 1 milion korun.
V minulém týdnu ale miliardář oznámil, že jeho automobilka nebude přijímat platby za elektromobily v bitcoinech. Jen o pár dní později naznačil, že podnik zvažuje prodej svých bitcoinů. Hodnota nejznámější kryptoměny klesla v noci na pondělí o 7 tisíc dolarů (150 tisíc korun).
V úterý se pak Čína rozhodla omezit kryptoměnové transakce, což propad bitcoinu i dalších kryptoměn ještě urychlilo.
Čína je přitom zemí, kde se digitální měny nejčastěji těží. V současnosti se tato země podílí na těžbě bitcoinů v globálním měřítku více než 75 procenty. (pel)
Musk rozkolísal kurz bitcoinu: Spadl na čtvrtletní minimum. Kryptoměna klesla o 150 tisíc korun
Tesla přestane přijímat platby v bitcoinech. Musk do kryptoměny přitom vložil 1,5 miliardy dolarů