Česká republika je připravena ihned stáhnout své vojáky z Afghánistánu.

Česká republika respektuje dohodu ministrů obrany a zahraničí NATO o odchodu vojáků z Afghánistánu a je připravena své vojáky stáhnout. Stahování by mělo začít 1. května, bude trvat několik měsíců, oznámil dnes americký prezident Joe Biden.

Česká armáda může mít v současné době v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 se jich v zemi vystřídalo několik tisíc. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.

„Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně. Dohodu respektujeme a jsme připraveni stáhnout i české vojáky,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (ANO).

„Se spojenci budeme koordinovat naši další pomoc Afghánistánu a jsme nadále připraveni společně bojovat proti terorismu,“ dodal.

Dohoda o stažení neznamená konec podpory afghánského mírového procesu, ale „začátek nového vztahu NATO k jeho účastníkům“.

„Severoatlantická aliance bude nadále podporovat snahu o dosažení stability v Afghánistánu politickou cestou. Důležitým krokem by v tomto ohledu měla být Istanbulská konference,“ podotkl.

Odchod amerických vojsk z Afghánistánu byl původně plánován na květen.

Biden řekl, že Spojené státy začnou společně se svými spojenci stahovat vojáky z Afghánistánu od 1. května. Ze země pak definitivně odejdou do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž invazi původně zahájily.

V Afghánistánu sloužili čeští vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar.

Dlouholetá alianční mise ISAF (Mezinárodních sil pro podporu bezpečnosti) se v Afghánistánu uzavřela koncem roku 2014, od té doby v zemi pokračuje nová výcviková mise Resolute Support (Rozhodná podpora).

Odpůrcem předčasného stažení je český prezident Miloš Zeman. V únoru se nejvyšší ústavní činitelé na Pražském hradě shodli na tom, že čas na odchod z Afghánistánu ještě nenadešel.

Bezpečnostní situace v zemi je podle nich neuspokojivá a mírová jednání mezi afghánskou vládou a povstalci z Tálibánu stagnují. Podle ústavních činitelů nejsou splněny podmínky, aby byla spojenecká mise ukončena.

Shodli se v tom, že se Afghánistán nesmí stát základnou mezinárodního terorismu využívanou pro útoky proti západním zemím.