Ministerstvo financí tajilo zprávu OLAF nezákonně, rozhodl pražský městský soud. (Ilustrační foto: Redakční koláž)
Utajování zprávy Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) o dotační kauze Čapí hnízdo bylo od ministerstva financí nezákonné, rozhodl Městský soud v Praze. Vyhověl tak žalobě neziskové organizace Kverulant, která o tom informovala. Kverulant má za to, že zpráva významné evropské instituce OLAF, která popisuje trestnou činnost premiéra Andreje Babiše (ANO), měla být veřejnosti poskytnuta hned, jak do Česka dorazila.
Původně policisté obvinili více lidí včetně Babišovy rodiny a tehdejšího místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. Stíhání Faltýnka a dalších tří lidí zrušil státní zástupce Jaroslav Šaroch v květnu 2018.
V roce 2020 zastavil stíhání všech zbylých obviněných včetně Babiše, a to přesto, že policie navrhovala podání obžaloby. Nejvyšší státní zástupce však v prosinci 2020 po přezkumu stíhání Babiše obnovil.
Organizace Kverulant je proto přesvědčena, že k rozřešení dotační aféry týkající se farmy Čapí hnízdo mělo dojít už v roce 2020. Policisté však na konci prosince 2020 požádali o prodloužení lhůty pro vyšetřování.
OLAF vyšetřoval okolnosti, za nichž skupina Agrofert získala z unijních fondů 50 milionů eur na stavbu farmy Čapí hnízdo. Koncem roku 2017 dospěl k závěru, že existuje podezření na dotační podvod.
České ministerstvo financí následně oznámilo, že farma, která jako malý podnik původně získala dotaci, načež opět přešla pod Agrofert, byla vyjmuta z evropského financování.
Závěrečnou zprávu poslal OLAF ministerstvu financí, které z ní v lednu následujícího roku zveřejnilo tři odstavce. Když organizace Kverulant požadovala podle zákona o svobodném přístupu k informacím celé její znění, ministerstvo to odmítlo s argumentem, že nechtělo narušit české trestní řízení.
Kverulant je přesvědčen, že se tak stalo v zájmu hlavního podezřelého Andreje Babiše. Kompletní znění zprávy nicméně později zveřejnila média.
Později také samo ministerstvo zprávu Kverulantovi poskytlo, to už ale organizaci nedostačovalo.
Městský soud v Praze však nyní rozhodnutí ministerstva financí zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání.
Předseda soudního senátu Milan Tauber konstatoval, že ministerstvo své rozhodnutí opřelo o ustanovení informačního zákona, které se týká neposkytování informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení.
„Jak je patrné již z jazykového výkladu ustanovení, informační výjimka se vztahuje pouze na informace o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Požadovaná informace – závěrečná zpráva OLAF včetně příloh – zjevně informací o činnosti orgánů činných v trestním řízení není,“ uvedl soudce.
Společnost Farma Čapí hnízdo, dříve pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila Agrofertu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele.
V roce 2008 získala evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by neměla nárok, pokud by byla součástí holdingu Agrofert.
Po několika letech od získání eurodotace se však společnost opět vrátila pod Agrofert.
Babiš vlastnil Agrofert do února 2017, poté vložil holding do svěřenských fondů.
V roce 2016 ve Sněmovně prohlásil, že Čapí hnízdo vlastnily v době získání evropské dotace jeho dvě dospělé děti a bratr jeho partnerky. (pel)
Vyšetřování kauzy Čapí hnízdo se znovu prodlouží: Detektivové žádají pomoc v zahraničí,
Babišovo Čapí hnízdo nebyl trestný čin, oznámilo oficiálně pražské státní zastupitelství
