Tisíce dětí v Česku mají problémy se zapojením do distanční výuky na dálku. Té se neúčastní asi 50 tisíc školáků, loni to bylo zhruba 250 tisíc. „Za školu“ však chodí i během koronavirové pandemie 10 tisíc žáků.
Informovala o tom Česká školní inspekce.
První šetření České školní inspekce proběhlo loni na jaře a ukázalo, že počet žáků, kteří se neúčastnili online vyučování, byl odhadovaný na 250 tisíc. Letos je to zhruba 50 tisíc.
Kromě žáků, kteří se online distanční výuky nemohou účastnit z technických důvodů, však stále existuje i skupina žáků, kteří se online distanční výuky účastní nepravidelně nebo nepracují dostatečně, zejména z důvodu problémů v rodinách, zpravidla spojených s nízkou motivací ke vzdělávání či s nízkou podporou ze strany rodiny.
Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při prezenční výuce.
„Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky pocházejícími ze socioekonomicky silnějšího a socioekonomicky slabšího rodinného prostředí. Ze zjištění České školní inspekce ovšem jednoznačně plyne, že tam, kde školy hledají cesty, jak žáky s respektem k jejich velmi různým podmínkám vzdělávat, se to v mnoha případech
i přes nepříznivé socioekonomické zázemí těchto žáků nakonec podaří, byť třeba ne v plné míře,“ uvedla inspekce.
Z výzkumu inspekce dále vyplynulo, že nejhorší situace s docházkou je v současné době u nematuritních oborů.
Efektivní organizaci a realizaci distanční výuky tak, aby byla pro žáky přínosná, se pak nedaří méně než desetině ředitelů škol.
Inspekce dále zmínila, že díky finanční intervenci ze strany státu se podařilo významně zlepšit technické zázemí škol a jejich vybavení digitální technikou. Prakticky po většinu dosavadní části školního roku 2020/2021 bylo vzdělávání realizováno v distančním režimu, což významně přispělo i k rozvoji digitálních kompetencí učitelů.
Vzhledem k tomu, že téměř všechny školy realizovaly online distanční výuku, je tak výrazné zvýšení digitálních kompetencí jedním z velmi pozitivních dopadů jinak komplikované pandemické situace.
Většině škol se však nedaří řešit řadu problémů, které distanční výuka přinesla. Jedním z nich je např. zanedbávání sociálního a psychického rozvoje žáků, a to bez ohledu na jejich věk.
„Podobně alarmující je i nízký podíl hodin, kdy mají učitel i žáci zapnuté kamery a vidí na sebe nebo kdy je cíleně podporována spolupráce žáků, i když ji technologie již dnes podporují,“ uvedla inspekce. (pel)