Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) spadá do působnosti ministerstva zemědělství a současně je jedinou akreditovanou platební agenturou, která tuzemským zemědělcům zprostředkovává přístup k prostředkům z více než dvou set druhů podpor a dotačních titulů financovaných z národních i unijních zdrojů. Objem dotací poskytovaných zemědělcům z Evropské unie přitom od vstupu České republiky do Evropské unie každoročně narůstá. Nejvýznamnější část dotací poskytnutých z unijních fondů představují tzv. přímé dotace a dotace z Programu rozvoje venkova.
S ohledem na značný objem přerozdělovaných finančních prostředků je ze strany SZIF kladen zvláštní důraz na dodržování všech pravidel při poskytování dotací. Příslušné kontrolní orgány navíc činnost SZIF pravidelně auditují a posuzují její soulad s národní i evropskou legislativou.
Ve většině auditních šetření přitom nebyly v postupu SZIF shledány žádné nedostatky. I přesto byl postup SZIF v nedávné době opakovaně kritizován v souvislosti s auditním šetřením Evropské Komise. Jakým způsobem je tedy na místě hodnotit dosavadní fungování SZIF a jeho postup při rozhodování o poskytnutí dotací z pohledu tzv. dobré správy úřadu?
Dobrá správa fondu a kvalita rozhodování
Kvalitního a řádného fungování veřejné správy v moderním demokratickém právním státě lze dosáhnout jedině tehdy, budou-li jednotlivé úřady vykonávat svoji činnost svědomitě, odborně a v souladu s požadavky tzv. dobré správy.
Každý úřad by tak měl postupovat maximálně transparentně a poskytovat veřejnosti srozumitelné informace o své činnosti tak, aby neexistovaly jakékoliv pochybnosti o zákonnosti a korektnosti jeho postupu a aby byla v co nejvyšší míře zachována právní jistota třetích osob.
Naplňování uvedených požadavků by přitom mělo zůstat zachováno ve všech oblastech činnosti úřadu, a to navzdory nejrůznějším ekonomickým či politickým změnám ve společnosti.
Patrně nejvýznamnější činnost SZIF spočívá v rozhodování o zemědělských dotacích z národních i unijních zdrojů v objemu desítek miliard korun ročně. Významnou část z celkového objemu těchto peněžních prostředků představují dotace z Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020, spolufinancované Evropskou unií v rámci naplňování společné zemědělské politiky.
Vyplácení těchto prostředků, jejichž účelem je především podpora a zlepšení stavu tuzemského zemědělství, probíhá na základě rozhodovacího procesu, v němž SZIF posuzuje oprávněnost nároku žadatele, tedy soulad podané žádosti s podmínkami příslušného dotačního programu i její soulad s českou a unijní legislativou.
Neúspěšní žadatelé mají možnost bránit se proti konkrétnímu rozhodnutí SZIF soudní cestou. Jejich úspěšnost nicméně nebývá vysoká.
„Státní zemědělský intervenční fond odvádí v oblasti poskytování zemědělských dotací dlouhodobě velice kvalitní práci. Odborná i právní úroveň přijatých rozhodnutí vyplývá i ze skutečnosti, že v drtivé většině případů soudy v rámci přezkumu rozhodnutí fondu neshledají v jeho postupu žádné nedostatky,“ řekl Jan Sixta, státní tajemník ministerstva zemědělství, do jehož působnosti SZIF spadá.
Z údajů uvedených ve výročních zprávách z let 2015 až 2019 vyplývá, že SZIF v tomto období vyplatil žadatelům v rámci Programu rozvoje venkova na období 2014 až 2020 více než 50 miliard korun.
Z více než 30 tisíc podaných žádostí o dotaci bylo SZIF v rámci sledovaného období schváleno přibližně 56 %.
Žadatelé, kteří se následně domáhali přezkumu rozhodnutí SZIF, v jejichž důsledku jim nebyla dotace poskytnuta, nebyli úspěšní, neboť správní soudy neshledaly v rozhodování SZIF žádné vady.
Toto opakované potvrzení správnosti postupu při rozhodování o žádostech o dotaci tak jednoznačně svědčí o vysoké profesionalitě úředníků SZIF a odborné kvalitě jejich rozhodování.
Správnost fungování SZIF a jeho apolitické rozhodování v praxi dokládají mj. i výsledky hodnocení míry korupčního rizika provedeného organizací Hlídač státu, v němž se SZIF stal nejlépe hodnocenou státní institucí. (pel)