Česká ekonomika loni klesla o rekordních 5,6 procenta., a to hlavně kvůli dopadům pandemie koronaviru.

Česká ekonomika se v roce 2020 propadla o 5,6 procenta. Ukázal to nový zpřesněný odhad Českého statistického úřadu (ČSÚ). Ve 4. čtvrtletí loňského roku klesl hrubý domácí produkt (HDP) ČR meziročně o 4,7 procenta, zatímco oproti předchozímu čtvrtletí vzrostl o 0,6 procenta.

„Výkon české ekonomiky v minulém roce klesl o 5,6 procenta, nejvíce v novodobé historii. Nejvýrazněji k poklesu, o 2,2 procentního bodu, přispěl vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a dále průmysl o 2,1 procentního bodu,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Na straně poptávky byly podle něj hlavním faktorem nižší investice a spotřební výdaje domácností.

Česká ekonomika sice v posledním čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla, avšak v meziročním srovnání pokračoval hluboký propad.

HDP očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,6 procenta vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2019 poklesl o 4,7 procenta.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 procenta a meziročně klesla o 4,7 procenta.

V mezičtvrtletním srovnání se dařilo zejména zpracovatelskému průmyslu (+2,3 procenta), informačním a komunikačním činnostem (+2,2 procenta) a peněžnictví a pojišťovnictví (+3,5 procenta).

Pokles o 1,2 procenta zaznamenalo stavebnictví, skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (pokles 6,6 procenta) a odvětví ostatních činností (pokles 13,9 procenta ).

Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem poklesu HDP klesající spotřební výdaje domácností a výdaje na tvorbu fixního kapitálu. Meziroční pokles HDP nejvíce ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností a investiční výdaje. Naopak pozitivní vliv měla zahraniční poptávka a výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí.

Spotřební výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 4,2 procenta (meziročně o 8,3 procenta). Klesaly hlavně výdaje za nákup předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a služeb.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 145,5 miliardy korun, bylo tak o 69,3 miliardy korun vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 6,6 procenta a meziročně o 4,7 procenta, přičemž vývoz zboží rostl mezičtvrtletně o 6,9 procenta a meziročně o 8,9 procenta.

Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu chemických látek, elektronických a optických přístrojů, elektrických zařízení a motorových vozidel.

Dovoz rostl mezičtvrtletně o 6,1 procenta a meziročně o 0,2 procenta především zásluhou růstu dovozu chemických látek a elektrických zařízení.

Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,6 procenta a meziročně o 4,2 procenta.

Celková zaměstnanost se v porovnání s předchozím čtvrtletím snížila o 0,5 procenta a meziročně o 1,9 procenta. Pokles zaměstnanosti byl zaznamenán především v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Naopak k růstu zaměstnanosti došlo zejména ve stavebnictví a informačních a komunikačních činnostech. (pel)