Nikoho už nejspíš nepřekvapí, že za posledních pár let obliba svěřenských fondů významně narostla. Stále častěji se na nás přitom obracejí klienti s dotazy ohledně možností využití svěřenského fondu, resp. možností využití potenciálu tohoto nástroje mimo standardní formu správy majetku. Množství takových dotazů souvisí se zájmem klientů uspořádat svůj majetek takovým způsobem, aby v průběhu času nedošlo ke snižování jeho hodnoty a byl tak ochráněn pro budoucí generace. Svěřenský fond je v tomto ohledu ideální nástroj, který může zakladatel pro případ své smrti využít pro zachování a efektivní správu rodinného majetku pro budoucí generace, říká Jakub Hollmann, advokát a partner advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ.

Proč je právě svěřenský fond vhodnou formou ochrany a zachování rodinného majetku?

Předně svěřenský fond umožňuje zachovat celistvost rodinného majetku a zabránit jeho rozdrobení v důsledku možných rodinných sporů a jednání jednotlivých členů rodiny. Jedná se o velice flexibilní nástroj, neboť je zakladateli umožněno nastavit pravidla pro správu majetku tak, aby bylo s jeho majetkem i v budoucnu nakládáno podle jeho představ.

K zajištění kýženého výsledku je proto nutná pečlivá příprava statutu. Neméně podstatným aspektem je také skutečnost, že zakladatel rozhoduje o tom, kdo bude po dobu trvání fondu o veškerý svěřený majetek jako svěřenský správce pečovat.

Tato skutečnost nabývá na významu v situaci, kdy zakladatel díky svým schopnostem a celoživotní píli vybudoval určité „impérium“, které generuje další zisk, nicméně jeho potomci ani jiní potenciální dědicové jeho nadšení, um, smysl pro zodpovědnost či řídící schopnosti nesdílejí.

V případě, že by takové osoby jeho impérium nabyly v rámci pozůstalostního řízení, jen velmi těžko by takové impérium nadále prosperovalo. Naopak by reálně hrozil prodej částí majetku, snížení jeho hodnoty či jiné negativní dopady způsobené osobními či majetkovými poměry dědiců.

Zmínil jste osobu správce svěřenského fondu – kdo by jím měl být?

Aby svěřenský fond úspěšně plnil svůj účel, je zapotřebí nejen jasný záměr zakladatele a pečlivá příprava statutu před založením fondu, ale také následná efektivní správa majetku. Úkolem správce svěřenského fondu je přitom vykonávat vlastnická práva k spravovanému majetku, především tedy měnit jeho podstatu, rozmnožovat ji a investovat.

Správcem svěřenského fondu může být téměř kdokoli. Pro nenáročný rodinný fond jím zpravidla bývá rodinný příslušník či jiná blízká osoba, v níž zakladatel svěří svou důvěru, že i po jeho smrti bude o majetek dobře postaráno.

Pokud se jedná o fond se složitější strukturou a vyššími nároky na osobu správce, je vhodné svěřit majetek do rukou profesionála. Své potomky přitom zakladatel označí jako obmyšlené a přizná jim tím právo na výnosy ze spravovaného majetku.

Je nějaký rozdíl v povinnostech svěřenského správce, pokud je jím profesionál?

V praxi si můžeme představit situaci, kdy jediný společník prosperující společnosti má zájem na zachování jejího chodu, ale nemá komu předat její řízení, neboť jeho potomci nemají potřebné kompetence a zkušenosti.

Řešením může být vyčlenění společnosti do svěřenského fondu a přenechání správy majetku kvalifikovanému profesionálnímu správci. Takový profesionální správce na rozdíl od člena rodiny v podstatě zastává roli manažera (zaměstnance), který při péči o svěřenský fond využívá své odborné znalosti a zkušenosti, aby zajistil kvalifikovanou správu fondu.

Na takovou osobu jsou současně právní úpravou kladeny daleko vyšší požadavky s ohledem na potenciální odpovědnost k náhradě škody.

Mohu prostřednictvím svěřenského fondu do budoucna finančně zaopatřit své potomky?

Ano, samozřejmě, toto by měl být také hlavní účel k založení fondu, kdy bude o rodinný majetek postaráno i po smrti zakladatele. Členové rodiny, kteří vystupují v postavení obmýšlených mají právo na plnění v rozsahu a za podmínek stanovených zakladatelem fondu ve statutu.

Jak již bylo řečeno, proces nastavení svěřenského fondu je klíčový a je nutné věnovat dostatečnou pozornost přípravě statutu, který bude směrodatný pro budoucí nakládání s majetkem.

Jaký vliv bude mít vyčlenění majetku do svěřenského fondu na dědické řízení?

Majetek vyčleněný zakladatelem do svěřenského fondu nemůže být nikdy předmětem dědického řízení, neboť takový majetek již nespadá do vlastnictví zakladatele.

Vznikem svěřenského fondu se zakládá nezávislé a oddělené vlastnictví vyčleněného majetku. To garantuje udržení celistvosti a hladký mezigenerační přechod rodinného majetku, aniž by byl projednáván v dědickém řízení.

Svěřenský fond tedy může zajistit přechod majetku obdobně jako závěť v rámci dědického nástupnictví?

Potenciál svěřenského fondu má řadu dimenzí. Kromě již zmíněných funkcí, může fond představovat také nástroj, který oproti závěti či dědické smlouvě garantuje snadný a elegantní přechod rodinného majetku.

Fond je tak možné zřídit i jen na určitou dobu, kdy by dědicové byly v postavení obmyšlených a získávali výnosy z majetku spravovaného ve fondu, přičemž po stanovené době by tento majetek nabyli do svého vlastnictví.

Pro vznik svěřenského fondu je nutný zápis do evidence, která je částečně přístupná veřejnosti – jsou informace o majetkových poměrech rodiny veřejně dostupné?

Veřejnosti jsou zpřístupněny údaje pouze v rozsahu názvu svěřenského fondu, informace o správci a účelu fondu. V žádném případě se neuveřejňují informace o majetkových poměrech rodiny, v tomto ohledu naopak je zajištěná dostatečná diskrétnost.