Čína v roce 2020 spustila více uhelných elektráren než zbytek světa dohromady. (Ilustrační foto)
Zatímco Česká republika se chystá do roku 2038 spalování uhlí zakázat, Čína rekordně buduje nové uhelné elektrárny. V loňském roce asijská země uvedla nově do provozu uhelné elektrárny s celkovou kapacitou 38,4 gigawattu (GW). To je třikrát více než ve zbytku světa.
Ukázal to průzkum výzkumných společností Global Energy Monitor (GEM) a Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA).
„Překotná expanze uhelných elektráren je spíše než skutečnou potřebou nové kapacity způsobena zájmem elektrárenských firem a místních samospráv co nejvíce zvýšit investiční výdaje,“ uvedl analytik CREA Lauri Myllyvirta.
Celkově se čínská kapacita uhelných elektráren loni zvýšila o 29,8 GW, zatímco zbytek světa naopak kapacitu o 17,2 GW snížil.
Kromě toho Peking schválil výstavbu dalších uhelných elektráren o kapacitě 36,9 GW, což je třikrát více než v roce 2019.
Země má tak v různé fázi vývoje uhelné elektrárny s kapacitou 247 GW, což je více než celková instalovaná kapacita pro výrobu elektřiny v Německu.
Čína získala loni chválu poté, co se prezident Si Ťin-pchin zavázal, že do roku 2060 učiní zemi „uhlíkově neutrální“. Regulační orgány se však od té doby dostaly pod palbu za to, že řádně nekontrolovaly uhelnou energetiku, která je hlavním zdrojem skleníkových plynů oteplování klimatu.
To Česko se naopak chystá na útlum spalování uhlí. Tzv. uhelná komise navrhla od roku 2038 energetické využití uhlí zakázat. Uvažovalo se přitom také o dřívějším termínu od roku 2033, ale také o pozdějším termínu roku 2043.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) už dříve informoval, že do nových zdrojů se bude do roku 2050 investovat celkem 355 miliard korun. Půjde o investice do nových zdrojů spojené s tím, že „budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí“, upřesnil.
Komise také schválila, že podmínkami uhelného útlumu má být včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Zmínila také dostavbu nových jaderných zdrojů nebo úspěšnou transformaci teplárenství.
Takzvaná Evropská zelená dohoda má za cíl snížit do roku 2030 emise oxidů uhlíku alespoň o 50 až 55 procent proti hodnotám z roku 1990.
Brusel představil návrh klimatického zákona, podle kterého bude muset EU do roku 2050 vypouštět jen tolik emisí, kolik je schopna vyvážit ekologickými opatřeními. (pel)
