Ministerstvo obrany bude analyzovat, které modernizační projekty bude muset do vrácení zbývajících 5 miliard korun odložit. Uvedl to mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Vláda armádě vrátila 5 z 10 miliard, které jí odebrala z původně navrhovaného rozpočtu na letošní rok. O zbylých 5 miliardách chce rozhodnout v únoru.
O osud zbývajících 5 miliard korun má obavu předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS).
„Premiérovo vracení zbytku peněz ‚asi v únoru‘ přesvědčivě nezní. Plánované investice armády jsou stále v ohrožení,“ poznamenala.
Vládní rozhodnutí kritizoval i bývalý vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel. Vláda si podle něj koupila vrácením jen poloviny částky čas.
„Ale zajišťovat obranu země nejde jen částečně, ani plnit jen půlku našeho spojeneckého závazku. Vojáci pracují na 100 procent a zaslouží si splnit celé dané slovo,“ podotkl.
O peníze ministerstvo přišlo v prosinci při schvalování státního rozpočtu.
Převedení 10 miliard do rezervy požadovala KSČM jako podmínku podpory rozpočtu. Premiér Andrej Babiš se šéfkou rezortu financí Alenou Schillerovou (oba ANO) poté slíbili celou částku vojsku vrátit, a to hned na začátku ledna.
Nyní má ministerstvo zaručeno, že letos dostane alespoň 80,4 miliardy korun.
Podle Pejška tato částka umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem.Poznamenal, že díky navrácení 5 miliard může s určitým omezením pokračovat i modernizace armády.
„Teď je nutné analyzovat, které projekty mohou pokračovat podle původního plánu, a které bude třeba odložit do chvíle, než bude rozhodnuto o druhé části peněz,“ poznamenal.
Výsledek analýzy by měl být známý do týdne.
Zástupci armády v minulosti upozorňovali na to, že omezení ohrozí nebo zastaví naplánované investiční projekty.
Zdůrazňovali, že příprava velkých akvizic trvá několik let a výpadek financování by mohl znamenat nejen jejich pozastavení, ale i zrušení.
Ministerstvo obrany nyní dokončuje několik velkých zakázek, kterých by se snížený rozpočet mohl dotknout. Je to především nákup 210 bojových vozidel pěchoty, které armáda potřebuje k modernizaci 7. mechanizované brigády. Ta bude tvořit základ těžké brigády.
Česko se zavázalo spojencům z NATO, že ji bude mít k dispozici do roku 2026. Kvůli dopadům pandemie bylo již částečně posunuto financování projektu i plánované dodávky. Na letošní rok ministerstvo na tento projekt vyčlenilo 4,2 miliardy korun.
Pokud by vojáci 5 miliard do rozpočtu zpět nedostali, byl by tak ohrožen právě tento nákup, nebo by úřad musel rozhodnout o zrušení více jiných akvizic.
Obrana plánovala, že tři nabízená vozidla otestuje na podzim, zkoušku ale odložila kvůli koronaviru. Zvažovala poté únorový termín, ten byl ale kvůli další vlně epidemie opět posunut. Podle Pejška nyní ministerstvo počítá s konáním testů v březnu nebo v dubnu. Úřad podle něj stále chce stihnout slibovaný podpis smlouvy do poloviny roku.
