Ministerstvo obrany loni hospodařilo se 76,1 miliardy korun, z toho neutratilo 1,8 miliardy. Peníze podle mluvčího ministerstva Jana Pejška využije letos. Navzdory koronavirové krizi, která komplikuje zakázky, jde o nejlepší výsledek za posledních pět let. Předloni rezort nevyčerpal z nižšího rozpočtu 2,8 miliardy, v předchozích letech byly přebytky vyšší. Kritizovala to opozice.
Rozpočet ministerstva obrany na loňský rok schválila Poslanecká sněmovna ve výši 75,5 miliardy korun, po vypuknutí pandemie koronaviru byl snížen o 2,9 miliardy. Po započtení všech finančních prostředků včetně mimorozpočtových zdrojů a takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů za rok 2019 mělo ministerstvo loni k dispozici celkem 76,1 miliardy.
Z toho podle Pejška vyčerpalo 74,3 miliardy korun, tedy 97,5 procenta. „I přes pandemii koronaviru a neustále rostoucí rozpočet jde v oblasti čerpání o nejlepší výsledek za posledních pět let,“ uvedl mluvčí. Předloni obrana neutratila 2,8 miliardy korun ze 71,1 miliardy, v roce 2018 to bylo 3,5 miliardy ze 63,3 miliardy. V letech 2016 a 2017 nevyčerpaná částka překročila čtyři miliardy při rozpočtu 49,7 miliardy, resp. 57,3 miliardy. Většina peněz byla přesunuta do následujícího roku, resort byl však ze neschopnost peníze využít opakovaně kritizován jako opozicí, tak experty.
Podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) loni způsobila pandemie omezení ve všech oblastech. „Složitá situace komplikovala také realizaci veřejných zakázek nebo plnění uzavřených smluv ze strany některých dodavatelů,“ uvedl. „Přesto se nám podařilo dosáhnout v oblasti čerpání přiděleného rozpočtu nejlepšího výsledku za posledních pět let, a to jak nominální hodnotou, tak procentním poměrem k celkové výši rozpočtu,“ dodal.
V oblasti investic nebylo dočerpáno 782 milionů korun, netýkalo se to však významných investičních akcí. V oblasti nemovitostí nebyly dokončeny akce za 289 milionů, například se jednalo o ekologičtější vytápění kasáren Prostějov za 123 milionů. Splnit se dále nepodařilo 11 akcí, jejichž hodnota byla do 40 milionů, například nákup mobilní strážnice pro Hradní stráž, a 44 zakázek s hodnotou pod deset milionů.
Na investice podle mluvčího šlo celkem 17,5 miliardy korun, obrana například zaplatila 1,3 miliardy na nákup víceúčelových vrtulníků, 1,2 miliardy na pořízení kolových obrněných vozidel Titus, miliardu na velitelsko-štábní a spojovací pandury nebo 582 milionů na nové letouny CASA.
Nevyčerpaná zůstala i část mandatorních a provozních výdajů, důvodem podle Pejška byla vládní opatření přijatých proti šíření covid-19. Vysláno bylo například méně vojáků na zahraniční mise, ministerstvo jim tak nezaplatilo 144 milionů korun na příplatcích za službu v zahraničí, vojáci také nedostali odměny plánované na činnosti, které byly kvůli pandemii utlumeny.
Pejšek uvedl, že nespotřebované výdaje ve výši 1,8 miliardy korun budou převedeny do letošního rozpočtu ministerstva obrany. „Primárním cílem je použít nespotřebované akviziční prostředky na dofinancování původních věcných záměrů, k dokončení investičních projektů a akvizičních akcí v oblasti běžných výdajů k zajištění provozuschopnosti vojenské techniky,“ poznamenal.
