Sněmovní výbor pro obranu podpořil návrh rozpočtu ministerstva obrany na příští rok. Obrana by podle něj měla hospodařit s 85,4 miliardy korun. Členové výboru tak odmítli požadavek komunistické strany, která požaduje snížit příští rok výdaje na obranu o deset miliardy korun.
Státní rozpočet bude plénum dolní komory parlamentu schvalovat v polovině prosince. Příjmy ministerstva v dalších letech by měly být podle předpovědí nižší, než s jakými počítají strategické dokumenty. Obrana proto už rozhodla o omezení náboru.
Na letošní rok ministerstvo dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní kasy. Nárůst na 85,4 miliardy korun by znamenal, že by Česká republika příští rok na obranu vydávala 1,46 procenta svého HDP. Vládní koalici by se tak podařilo splnit slib ze svého programového prohlášení vynakládat na obranu 1,4 procenta HDP.
Pro rok 2022 návrh rozpočtu počítá s výdaji 95,2 miliardy a o rok později 101,7 miliardy korun, což by představovalo 1,6 procenta HDP. Pro splnění slibu, který Česko dalo v NATO, že v roce 2024 bude vynakládat na obranu dvě procenta HDP, by to znamenalo nutnost skokového nárůstu armádního rozpočtu v řádu několika desítek miliard korun.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve řekla, že Česko tohoto závazku nedosáhne, na slibu ale i poté trval premiér Andrej Babiš (ANO) i další ústavní činitelé. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) dnes řekl, že pokud by byl ministrem i v příští vládě, jeho ambicí by bylo dvouprocentních výdajů dosáhnout v roce 2024 nebo co nejdříve.
Ekonomická náměstkyně ministra obrany Blanka Cupáková poznamenala, že oproti rozpočtovým plánům, se kterými počítá dokument Koncepce výstavby armády (KVAČR), podle něhož modernizace armády postupuje, jsou návrhy rozpočtu na příští rok nižší a nůžky se tak podle ní rozevírají. Ministerstvo proto už rozhodlo o snížení náboru. Příští rok chce celkový počet vojáků zvýšit o místo původně předpokládaných 1100 o 550. Nábor se podle státního tajemníka ministerstva Petra Vančura snížil už letos. Důvodem rozhodnutí je to, aby úřad snížil mandatorní výdaje i v dalších letech. Ministerstvo se tak chce ujistit, že bude mít dostatek peněz na strategické projekty. Podle Cupákové je možné nábor změnit podle vývoje situace.
O výši rozpočtu na příští rok se ještě ve Sněmovně povede boj. Komunisté, na jejichž hlasech vládní koalice závisí, podmiňují svou podporu státnímu rozpočtu snížením kapitoly ministerstva obrany o deset miliard korun. Metnar i další zástupci ministerstva to dnes opětovně odmítli. Obrana by tak podle nich musela zastavit řadu důležitých investičních projektů, protože jejich financování je naplánováno na několik let. Ministr řekl, že bez toho, aby úřad měl na tyto projekty v rozpočtu připraveny peníze, na nich nemůže dále pracovat.
Metnar na výboru řekl, že ministerstvo plánuje do roku 2023 do investic vložit 87,6 miliardy korun. Příští rok například rozpočet počítá s 4,2 miliardy korun na pásová bojová vozidla pěchoty, která budou stát celkově přes 50 miliard korun. Většina velkých výdajů na strategické projekty je ale podle zástupců ministerstva naplánována až po roce 2023.
