Sněmovní výbor pro obranu podpořil nákup pásových bojových vozidel pěchoty (BVP). Vyzval vládu, aby stanovila pevný harmonogram nákupu a zajistila peníze. Pořízení 210 BVP je největší novodobou zakázkou české armády. Podle náměstka ministra obrany pro akvizice Lubora Koudelky budou vozy stát maximálně 51,7 miliardy korun. Projekt nabral zpoždění kvůli pandemii koronaviru a snížení armádního rozpočtu.
Pokud by podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nebyl schválen rozpočet ministerstva obrany podle vládního návrhu, bude nákup ohrožen. Poukázal tak na požadavek komunistů, kteří chtějí armádě vzít příští rok deset miliard korun. Náčelník generálního štábu Aleš Opata zároveň varoval před tím, že když nebudou nová BVP pořízena, 7. mechanizovaná brigáda ztratí svou bojeschopnost. Že bude mít v polovině roku 2026 k dispozici brigádu těžkého typu, slíbilo Česko spojencům z NATO.
Dodavatele obrněnců ministerstvo hledá ve vícekolové soutěži. Úřad oslovil čtyři firmy, nabídku podaly tři. Přišla od firmy BAE Systems, která vyrábí vozidlo CV90, společnosti General Dynamics European Land Systems (GDELS) nabízející obrněnce Ascod a od výrobce Rheinmetall Landsysteme, dodavatele stroje Lynx. Ze soutěže odstoupilo německé konsorcium PSM s obrněncem Puma.
Koudelka na jednání výboru řekl, že PSM své odstoupení z tendru potvrdilo i poté, co ministerstvo obrany kvůli změnám v rozpočtu prodloužilo harmonogram dodávek do roku 2027 a financování projektu do roku 2028. Podle náměstka se tak stalo kvůli tomu, aby se snížila finanční náročnost projektu v letech 2024 až 2026, kdy se původně počítalo s každoročními výdaji 11 až 13 miliard korun. Protože ale bude rozpočet ministerstva v příštích letech podle výhledu nižší, nově obrana počítá s částkou 7,4 miliardy.
Ministerstvo chtělo původně znát dodavatele už letos, termín podpisu smlouvy ale odsunulo. Podle Koudelky se nyní počítá s červnem 2021. Za důvod zpoždění označil dopady pandemie i nemožnost vést nyní některá jednání. Úřad například odložil zkoušky nabízených vozidel, které se měly konat v těchto dnech. Nový termín byl předběžně stanoven na konec ledna a únor.
Obrana už kvůli změnám v zakázce přistoupila k některým administrativním krokům, které byly podle Opaty časově náročné na přípravu, podařilo se je ale rychle nachystat. Nyní chce Metnar zakázku znovu předložit na vládu, aby ji seznámil s plánem prodloužení harmonogramu dodávek. Poté ministerstvo vyzve dodavatele, aby předložili finální nabídky.
Koudelka řekl, že cena 51,7 miliardy korun včetně DPH je jednou z tzv. nepřekročitelných podmínek tendru. Další je například to, že do zakázky bude ze 40 procent zapojen český obranný průmysl. Poznamenal, že obrana nepočítá s variantou, že by nákup nebyl uskutečněn. „Nejsou náhradní scénáře,“ podotkl.
Opata řekl, že pokud BVP nebudou koupena, 7. mechanizovaná brigáda, jedna ze dvou brigád české armády, ztratí bojeschopnost. Zároveň by tak byly neúčelně vynaloženy peníze na další projekty a zvýšily by se náklady na provoz zastaralé techniky. Metnar za riziko projektu označil komunistický požadavek na snížení rozpočtu ministerstva na příští rok o deset miliard. KSČM tím podmiňuje podporu státnímu rozpočtu.
Předsedkyně výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila důležitost projektu pro armádu. „Jako výbor bychom se měli jednoznačně za tuto akvizici postavit a přimět vládu, aby se projekt dotáhl do konce,“ poznamenala.
Výbor přijal jednomyslné usnesení, podle kterého má pořízení BVP zásadní bezpečnostní i ekonomický význam pro ČR. Poukázal, že nákup bude mít díky zapojení českého obranného průmyslu do výroby a servisu vliv na vytvoření pracovních míst. Projekt poslanci označili za jeden ze stěžejních programů modernizace české armády a poukázali na jeho zpoždění. Varovali před tím, že opoždění bude mít vliv na zajištění obranyschopnosti. Ministerstvo obrany a vládu výbor požádal, aby stanovily pevný a realistický harmonogram nákupu a aby garantovaly dostatečné peníze.
