Přestože stát investoval do přípravy úložiště jaderných odpadů více než 1,8 miliardy korun, nemá ani po 23 letech jasno, kde by mělo úložiště vzniknout. (Ilustrační foto)

Stát dal do přípravy úložiště radioaktivního odpadu 1,8 miliardy korun. Zatím ani neví, kde by mělo vzniknout. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Příprava už přitom probíhá více než 23 let.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v letech 2014 až 2019.

„Neustálé posouvání termínu pro výběr úložiště, s tím spojené náklady na nové výzkumné práce a chybějící konkrétní činnosti v plánech výzkumu a vývoje SÚRAO znamenají podle NKÚ riziko, že ve výsledku zaplatí stát za přípravu úložiště radioaktivního odpadu víc, než by musel,“ upozornil NKÚ.

Stále se totiž podle kontrolorů posouvá termín, do kdy se má vybrat finální lokalita. Původně se měly vytipovat pro úložiště radioaktivního odpadu dvě možné lokality do roku 2015.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) postupně několikrát posunulo tento termín až na rok 2022. Finální lokalita by se měla vybrat do roku 2025 a hlubinné úložiště by mělo vzniknout do roku 2065.

V době kontroly NKÚ bylo navrženo celkem 9 lokalit. V lednu 2019 mělo MPO zúžit výběr na čtyři a předložit jej vládě ke schválení. To se do doby ukončení kontroly ale nestalo.

SÚRAO přitom na výběr těchto lokalit vynaložila v kontrolovaných letech téměř 566 milionů korun. Podle MPO nebyl pro rozhodnutí dostatek relevantních dat a podkladů. Dalším důvodem byl i nesouhlas dotčených obcí s výstavbou úložiště.

„Na to, že se zatím nepodařilo lokalitu pro úložiště vybrat, má vliv i to, že dosud neexistuje zákon, který by upravoval zapojení obcí a jejich občanů do výběru této lokality. Cílem zákona by mělo být zajistit zájem obcí, posílit jejich postavení a jasně specifikovat jejich roli při výběru lokality hlubinného úložiště,“ uvedli kontroloři.

Návrh věcného záměru zákona mělo MPO vládě předložit v roce 2019, došlo k tomu podle NKÚ ale až v květnu letošního roku.

„Navíc měla SÚRAO v letech 2014 až 2017 naplánovány úkoly pro přípravu úložiště jen obecně, bez konkrétních kroků na každý rok. Neměla ani časový a finanční plán pro jednotlivé úkoly,“ odhalili kontroloři.

Na tento nedostatek přitom NKÚ upozornil už v roce 2009. Vláda pak uložila MPO a SÚRAO, aby zjednaly nápravu.

Problematické jsou podle kontrolorů i výdaje na podzemní výzkumné pracoviště Bukov. To má sloužit jako testovací místo, jak se chovají horniny v hloubce, ve které vznikne v budoucnu úložiště radioaktivního odpadu.

SÚRAO už za vybudování tohoto pracoviště, jeho provoz a výzkumný program zaplatila přes 506 milionů korun. Z toho celkem 444 milionů korun vyplatila státnímu podniku DIAMO za přípravné práce, výstavbu a provoz pracoviště.

Další téměř 2,3 miliardy korun plánují MPO a SÚRAO vydat do roku 2030 na provoz a rozšíření tohoto pracoviště. SÚRAO i ministerstvo průmyslu mají přitom k dispozici několik studií a posudků, které upozorňují na obecnost výzkumného experimentálního programu v Bukově.

„Slabou stránkou je podle studií i jeho technické řešení nebo nepřenositelnost výsledků výzkumu a geologická odlišnost této lokality. Problémem je také technické, finanční a personální propojení výzkumného pracoviště s dolem Rožná,“ vysvětlil kontrolní úřad.

Důl Rožná je majetkem státu a hospodaří s ním státní podnik DIAMO. SÚRAO tak částečně platí i provozní náklady za DIAMO. (pel)