Zemědělcům v Evropské unii přiteče přes Brusel na dotacích v následujících 7 letech celkem 350 miliard eur (9,5 bilionu korun). Ministři zemědělství EU se dohodli na reformě základních pravidel, podle kterých se budou zemědělské dotace rozdělovat.
Oznámilo to ministerstvo zemědělství v tiskové zprávě.
„Dosažení dohody mezi státy EU po více než dvou letech vyjednávání vítám. Za důležité považuji, že financování tzv. citlivých komodit zůstane minimálně na stejné úrovni, jako v současném období, i když původně mělo být sníženo. Vítám také, že zavedení definice skutečného zemědělce bude pro členské země dobrovolné. To zemědělcům uleví od zbytečné byrokracie, “ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Členské státy se dohodly, že i nadále budou podporovat citlivé sektory a usilovat o zjednodušení Společné zemědělské politiky EU (SZP) úpravou pravidel pro malé zemědělce.
Dále umožní jednotlivým státům rozhodnout o definici skutečného zemědělce nebo dobrovolném zastropování přímých plateb.
Nová SZP by měla umožnit lépe chránit životní prostředí, podporovat konkurenceschopnost evropského zemědělství a měla by být co nejjednodušší.
Česká republika dlouhodobě prosazuje vyváženost v oblasti životního prostředí při zajištění konkurenceschopnosti českého zemědělství, silnou pozici členských států při zohledňování národních specifik, dobrovolnost v oblasti definice skutečného zemědělce, zastropování přímých plateb s možností odečtení mzdových nákladů a podporu zaměstnanosti a rozvoj venkovských oblastí.
Důležité podle Tomana je, že financování tzv. citlivých komodit, mezi které patří chmel, cukrová řepa, ovoce a zelenina a další sektory důležité pro zaměstnanost na venkově, zůstane zachováno na stejné úrovni, jako v současném programovacím období.
Státy budou muset vyhradit na podporu ekologických opatření 20 procent přímých dotací. V případě, že zemědělci začnou hospodařit šetrněji, budou zároveň moci dostat peníze navíc. Členské státy budou mít i flexibilitu v tom, jaká ekologická opatření chtějí podporovat.
Některé státy včetně České republiky požadovaly, aby země mohly o podílech, které na přechod k ekologickému zemědělství vyhradí, rozhodovat samy. S tím ale konečný kompromis nepočítá. (pel)