Více než třetina občanů považuje současnou ekonomickou situaci České republiky za špatnou, ukázal průzkum CVVM. (Ilustrační foto)
Více než třetina občanů (32 procent) považuje současnou ekonomickou situaci České republiky za špatnou. Jako dobrou ji hodnotí 21 procent oslovených. Za „dobrou, ani špatnou“ ji označilo 42 procent lidí.
Vyplynulo to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Oproti poslednímu předchozímu šetření z července 2020 se hodnocení ekonomické situace zhoršilo, když podíl pozitivního hodnocení poklesl o 5 procentních bodů. Ovšem v porovnání s koncem června 2020 je hodnocení srovnatelné.
V porovnání s obdobím před nástupem koronavirové pandemie je aktuální hodnocení ekonomické situace výrazně horší a je zhruba srovnatelné s úrovní, na které se pohybovalo naposledy v průběhu první poloviny roku 2015.
Podrobnější analýza CVVM ukázala, že optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se zlepšující se subjektivně hodnocenou životní úrovní respondenta a rovněž se zvyšující se spokojeností s vlastním životem a zvyšující se spokojeností s politickou situací.
Relativně optimističtěji se o ekonomické situaci vyjadřují studenti, voliči ANO a ti, kdo důvěřují vládě. Naopak kritičtějšími v tomto směru jsou nezaměstnaní, lidé pracující v nekvalifikovaných nebo polokvalifikovaných dělnických profesích, voliči KSČM, rozhodnutí nevoliči a lidé, kteří vládě nedůvěřují.
Více než polovina (56 procent) lidí má podle vlastního vyjádření dobrou životní úroveň své domácnosti, z toho 9 procent ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 47 procent jako „spíše dobrou“.
Naopak za špatnou považuje životní úroveň své domácnosti 12 procent občanů, když 10 procent ji označilo za „spíše špatnou“ a 2 procenta za „velmi špatnou“.
Necelá třetina (32 procent) lidí pak životní úroveň své domácnosti charakterizuje jako „ani dobrou, ani špatnou“.
Oproti předchozímu výzkumu z června 2020 se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti statisticky významně nezměnilo.
Hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a rovněž s rostoucí spokojeností s vlastním životem, jakož i s ekonomickou a politickou situací v ČR a s rostoucím zájmem o politiku.
S rostoucím věkem se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti naopak zhoršuje.
Z hlediska politické orientace se hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti zlepšuje s posunem ve směru od levice k pravici.
K lidem lépe hodnotícím svou životní úroveň patřili dotázaní mladší než 45 let, absolventi vysokých škol studenti, podnikatelé se zaměstnanci, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, nižší odborní pracovníci a voliči ODS či TOP 09.
Skupiny vnímající svou životní úroveň méně příznivě tvoří především lidé ve věku od 60 let výše, respondenti se základním vzděláním nebo vyučení a se středoškolským vzděláním bez maturity, nezaměstnaní, důchodci, lidé pracující v nekvalifikovaných nebo polokvalifikovaných dělnických profesích, voliči KSČM a rozhodní nevoliči.
Průzkum probíhal v období od 5. do 20. září, zúčastnilo se 951 respondentů. (pel)
