Zmrazení poslaneckých platů prošlo prvním čtením v parlamentu. Části opozice se ale návrh podaný Piráty, STAN a KDU-ČSL nelíbí. TOP 09 a ODS zablokovaly zrychlené schválení zákona. Ústavní činitelé navíc od ledna stejně přidáno dostanou – návrh totiž nestihne včas projít legislativním procesem. Návrh by měl státu ušetřit přes půl miliardy korun.
Informovala o tom Česká televize.
„Poslanci TOP 09 a ODS dnes znemožnili projednat ve zrychleném čtení návrh o zmrazení platů ústavních činitelů. Zatímco firmy jsou na pokraji přežití, lidé se bojí o práci a rodinám chybí prostředky i na ty nejzákladnější věci, odmítla část poslanců reagovat úpravou svých vlastních příjmů už od 1. ledna 2021,“ napsal Mikuláš Ferjenčík (Piráti) na webu.
Návrh na zmrazení platů ústavních činitelů předložili Piráti, KDU-ČSL a STAN. Strany prosazovaly zrychlené schválení zákona nebo alespoň zkrácení lhůty na projednání ve výborech. Oba tyto požadavky však vetovaly kluby ODS a TOP 09.
Státu by měl návrh ušetřit přes půl miliardy korun. Podle státního závěrečného účtu šlo v roce 2019 na platy ústavních činitelů 5,3 miliardy korun, letos to mělo být podle návrhu původního státního rozpočtu 5,8 miliardy korun.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci září oznámil, že ministerstvo financí má v plánu zmrazit platy ústavních činitelů na dva roky, tedy na léta 2021 i 2022. Ušetřené peníze by se podle něj měly přidat zaměstnancům v sociálních službách.
Platy ústavních činitelů a tedy i poslanců se ale poslední dobou stávají aktuálním tématem více stran.
Zmrazení platů navrhuje i hnutí SPD Tomia Okamury, které s takovým návrhem přišlo už v roce 2018.
„Je úsměvné, že teď před volbami najednou Piráti a ČSSD populisticky přichází s vlastním návrhem na zamrazení platů, přestože sami hlasovali před dvěma lety proti a ještě se jejich návrhem platy zvýšily. Doufám, že se občané nenechají oblbnout. Pro SPD platí, že konzistentně prosazujeme zamrazení platů a náš i jiný takový návrh podpoříme,“ uvedla SPD.
Sociální demokracie nechce zůstat pozadu. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Poslancům by se tak podle jejího návrhu snížil plat o zhruba 22 tisíc korun měsíčně.
To Václav Klaus mladší letos v dubnu navrhoval poslancům a senátorům vzít platy druhé polovině letošního roku úplně.
Základní měsíční plat poslance a senátora dnes činí 90 800 korun měsíčně. Místopředsedové parlamentních komor berou stejně jako vládní ministři 173 200 korun měsíčně. Předsedové Sněmovny a Senátu, stejně jako předseda vlády pobírají měsíčně 243 800 korun. (pel)