Tržby hospod a restaurací se v od ledna do července kvůli koronavirové pandemii meziročně propadly o 30 miliard korun, uvedla Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR). Asociace proto žádá stát třeba o snížení DPH na 5 procent nebo legalizaci spropitného.
Asociace na webu navrhla soubor opatření „Národní program pro gastronomii“, který by měl sektoru pomoci.
„Aktuální situace v gastronomii je bez přehánění kritická. Po lednu a únoru, které jsou tradičně nejslabší měsíce v roce, přišlo tříměsíční uzavření hospod následované ekonomicky podprůměrným létem. Tržby hospod a restaurací se v období leden-červenec meziročně propadly o 30 mld. korun,“ uvedl Luboš Kastner, garant projektu Moje restaurace AMSP ČR a spolumajitel skupiny Hospodska.
„Proto jsme se rozhodli připravit ucelený program na podporu gastronomie, který může provozovatelům pomoci jak v aktuální situaci, tak ve střednědobém rozvoji sektoru,“ doplnil.
Národní program pro gastronomii obsahuje čtyři krátkodobá opatření, která mají přinést rychlou pomoc, a pět střednědobých, která zajistí potřebný rozvoj sektoru do budoucna.
ASMP navrhuje například prodloužení programu Antivirus do konce roku, případně urychlené zavedení kurzarbeitu.
Dále by se mělo snížit DPH na stravovací služby na 5 procent do konce příštího roku. Toto opatření podporuje Evropská komise a zavedly ho např. Německo nebo Rakousko, připomněla asociace.
Asociace rovněž požaduje marketingovou kampaň na podporu návštěvnosti gastronomických provozů ve výši 150 milionů korun, která by měla být hrazena z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj.
Mezi požadavky je také vypsání nových dotačních titulů z fondu obnovy Evropské unie.
Z dalších opatření chce asociace sjednotit DPH ve stravovacích službách na 10 procent včetně braní jídla s sebou, podporovat vzdělávání v gastronomii či legalizovat spropitné. To by mělo být příjmem zaměstnance, neplatil by z něj daně ani sociální odvody.
Dále pak chce jasný rámec kontrol odvětví a podporu flexibility práce v gastronomii.
Tržby hospod a restaurací se v období leden až červenec meziročně propadly o 32 procent, což představuje 30 miliard korun.
Do konce roku se toto číslo bez dalších restriktivních opatření dle odhadů asociace zvýší na 45 až 50 miliard. Většina provozovatelů zakončí letošní rok ztrátou v řádu stovek tisíc až jednotek milionů korun.
Nejhorší situace je v Praze a Karlových Varech, kde reálně hrozí krach 30 až 40 procentům podniků, nicméně obdobně velké propady tržeb zaznamenal sektor také v Jihomoravském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji. (pel)