Globální oteplování bude mít na ekonomiku Česka pozitivní dopad, ukázala analýza Deloitte.

Globální oteplování pomůže české ekonomice, ukázala studie poradenské společnosti Deloitte. V nejmírnějším scénáři bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší. U „nejteplejšího“ scénáře je to dokonce o 1,1 procenta víc. 

„Meteorologická pozorování ukazují, že za posledních 50 let se průměrná teplota pevniny a oceánů v globálním měřítku zvýšila zhruba o 0,8 °C. Globální oteplování není rovnoměrné. V Česku se ve stejném období průměrná roční teplota zvýšila o 1,5 °C,“ uvedli autoři studie.

Do konce tohoto století by se podle čtyř hlavních scénářů vývoje klimatu měla průměrná globální teplota zvýšit o dalších 1 až 3,7 °C. K nejvýraznějšímu oteplení by mělo dojít v arktických oblastech a ve Středomoří.

Česko patří mezi země, kde by měla teplota stoupat i nadále rychleji než průměrná globální teplota. Rozpětí nárůstu průměrné teploty v Česku do konce století v jednotlivých scénářích činí 1,4 až 4,3 °C.

„Probíhající změna klimatu má dalekosáhlé dopady na přírodní systémy i lidskou společnost. V ekonomické rovině se změna klimatu týká primárně zemědělské produkce. Nicméně vliv je a bude patrný v celé řadě dalších odvětví, např. v dopravě, energetice, turistickém ruchu nebo stavebnictví,“ píše se ve zprávě.

Nejvíce potíží způsobí globální oteplování africkým a arabským zemím. Mezi země s nejvýraznějším negativním dopadem do HDP by měly patřit Mali, Mauritánie, Niger, Katar, Kuvajt, Spojené arabské emiráty, Burkina Faso, Súdán, Bahrajn a Čad.

Z rostoucích teplot by měly nejvíce těžit Rusko, Kanada, Mongolsko, Finsko, Kyrgyzstán, Norsko, Tádžikistán, Švédsko, Island a Severní Korea.

V případě české ekonomiky by ve všech uvažovaných scénářích měly převážit kladné ekonomické dopady.

V nejmírnějším scénáři by na konci století měl být HDP na osobu o 0,3 % vyšší, než by býval při dnešních klimatických podmínkách. V nejteplejším scénáři je to dokonce o 1,1 % více.

Na první pohled se to může zdát málo, kumulovaný dopad od roku 2020 do konce století by ovšem činil 8,6 procenta v nejmírnějším scénáři a až 25 procent ve scénáři nejrychlejšího oteplování, uvádí studie.

Z jednotlivých odvětví by pouze v zemědělství v „nejteplejším“ scénáři měly ke konci století začít převažovat negativní efekty.

KLIMA A VYBRANÁ ODVĚTVÍ

Studie se zabývala i dopady klimatických změn na vybraná odvětví.

Zemědělství

V zemích s teplým klimatem se rostoucí teploty mohou projevovat negativně. Naopak nové možnosti se zemědělcům otevírají v zemích, kde dosud byly podmínky pro zemědělství méně příznivé.

S rostoucí teplotou se podle autorů studie nezmění jen hektarové výnosy v jednotlivých oblastech, pravděpodobně se bude měnit také skladba pěstovaných rostlin.

Pokud se nezmění technologie používané v zemědělství, bude více oblastí světa postiženo klimatickými změnami negativně než pozitivně.

Turistika

Měnící se klimatické podmínky zasáhnou turistický ruch. Lze například předpokládat, že z pokračujícího oteplování budou profitovat země střední a severní Evropy na úkor zemí ve Středomoří.

Energetika

Výroba elektřiny může být negativně ovlivněna suchem vyvolaným změnou klimatu, protože řada typů elektráren (jaderné, uhelné, paroplynové) potřebuje vodu ke svému chlazení. Vodní elektrárny bez vody nemohou vůbec elektřinu vyrábět. Produkce větrných a solárních elektráren může být rovněž ovlivněna klimatickými změnami.

Doprava

Příkladem pozitivního dopadu klimatické změny je doprava. Tání ledu v Severním ledovém oceánu otevře cestu námořní nákladní dopravě Beringovou úžinou mezi Aljaškou a Čukotkou a další cesty zmíněným oceánem.

Stavebnictví
Zkrácení zimy také znamená prodloužení stavební sezóny v zemích s chladným a mírným klimatem. Naopak při dalším růstu teploty v tropických zemích může produktivita u venkovních stavebních prací klesat.

Ostatní
V ostatních odvětvích, která nejsou vystavena přímo klimatickým změnám, se vliv změny klimatu projeví především prostřednictvím nižší nabídky práce a poklesu produktivity práce. (pel)